Loni připravila Galerie Tančící dům největší retrospektivní výstavu světoznámého výtvarníka, designéra a architekta Bořka Šípka s názvem Retrospektiva. Ta bude zároveň poslední ucelenou výstavou originálů z depozitáře pana Šípka. Výstava 22. března končí.
Pamětní deska věnovaná prvnímu polistopadovému prezidentu Václavu Havlovi byla ve středu 18. prosince, v den osmého výročí Havlova odchodu, slavnostně odhalena na Rašínově nábřeží 78, kde Václav Havel žil.
Jmenoval se Ing. Jan Bervida a narodil se 4. září 1893 v Radkově a jeho jméno si dnes vybaví opravdu jen málokdo. A i když jeho idea využití kluzáků v armádním letectvu a v boji je dnes překonaná, fakticky jejím prostřednictvím přispěl náš rodák za druhé světové války k vítězství Spojenců za západní frontě.
Sílu dotyku s rukou osobnosti světového formátu může zažít návštěvník v Litoměřicích. Muzeum Křišťálový dotek na Mírovém náměstí disponuje unikátní sbírkou 60 otisků rukou významných státníků, sportovců, umělců či humanistů, jako byli nebo jsou Sir Nicholas Winton, Dominik Hašek, Jaromír Jágr nebo Václav Havel.
Letos 7. března uplyne 110 let od narození Ryszarda Siwiece, který byl první „živou pochodní“, předchůdcem Jana Palacha a Jana Zajíce. Jméno hrdinného Poláka nese jedna z žižkovských ulic, sídlí v ní Ústav pro studium totalitních režimů. Před ním se ve čtvrtek 7. března od 16 hodin uskuteční pietní akt.
Galerie hlavního města Prahy uspořádala v Domě fotografie v Revoluční ulici výstavu „Gisèle Freund a Timm Rautert: Havel, Kundera, Sudek očima fotografů v roce 1967“.
Pražské Divadlo Na zábradlí, jedno z nejznámějších českých divadel, slaví šedesáté narozeniny.
„Jak už to u mnohých smrtelníků bývá, i můj život byl provázen různými citovými vztahy, a na mém nebeském kontě je rozhodně víc než jen jeden hřích. Přesto jednou mou základní životní jistotou nedokázalo nic otřást. Tou jistotou je Olga.“ (Václav Havel)
V Paláci YMCA najde dočasně domov putovní výstava pojmenovaná jednoduše – Svět kreslí Havla. Vystavena je více než stovka karikatur prvního polistopadového prezidenta a dramatika.
Po prvním polistopadovém prezidentovi Václavu Havlovi je pojmenován nový park, který se dokončuje v Říčanech u Prahy. Zástupci radnice a partnerských měst v něm v rámci oslav stého výročí založení republiky vysadili své národní stromy. Alej má symbolizovat dobré vztahy napříč Evropou. Na setkání dorazila zhruba stovka lidí, mnozí měli v klopách trikolory. Na úvod akce zazněla státní hymna v podání žáků říčanské umělecké školy.
Tento měsíc začal soubor Dejvického divadla zkoušet nový kus, Absolutno, kabaret o konci světa.
Jde o scénickou esej na motivy fejetonů Karla Čapka Továrna na absolutno.
Starosta Prahy 5 Pavel Richter zasadil v parku Portheimka Strom Olgy Havlové.
Praha 5 tak uctila památku nedožitých 85. narozenin Olgy Havlové, zakladatelky Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV) a připojila se k Roku Olgy Havlové.
Malostranský hřbitov se skutečně nachází v Praze na Smíchově, u hranice s Košíři. Původně byl založený při epidemii v roce 1680 a sloužil pro umrlé na mor z Malé Strany. Při hřbitovu byl i morový špitál s kaplí Narození Panny Marie.
Jako morový sloužil i při dalších epidemiích v letech 1713-14 a1771-72.
Jako hřbitov pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov sloužil v od zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. v roce 1787 do roku 1884, kdy rozrůstající se zástavba dosáhla až ke hřbitovu.
V roce 1703 – v té době byl hřbitov také obehnán zdí – tu byla postavena kaple sv. Rocha. V roce 1715 zanikla špitální mariánská kaple a na jejím místě byla vyzdvižena kaple Nejsvětější Trojice, v roce 1724 přestavěná Kiliánem Dientzenhoferem. Kaple pak byla ještě jednou přestavena v duchu empíru, kostel byl dokončen v roce 1837.
V roce 1855 utrpěl kostel i hřbitov při povodních, voda tu byla přes metr vysoko. O sedm let později byl hřbitov rozšířen.
Ota Ornest, český divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských, vlastním jménem Otto Ohrenstein, přišel na svět 6. července 1913 v Kutné Hoře. Byl nejstarší mezi bratry Jiřím (1919 v Kutné Hoře – 1941 v Praze) a Zdeňkem (1929 v Kutné Hoře – 1990 v Praze). Jiří se proslavil – pod jménem Orten – jako básník, Zdeněk přijal s Otou jméno Ornest a stal se hercem. Zvláštní je, že oba bratři zemřeli při autonehodě, Jiřího za války porazila německá sanitka a Zdeňkův automobil se na přejezdu střetl s vlakem.
Nejen na divadelní prázdniny si už balí zavazadla herci a tvůrci ve Švandově divadle: Eva Josefíková, Klára Cibulková, Robert Jašków, Tomáš Pavelka, Marie Štípková, Andrea Buršová, Réka Derzsi, Jacob Erftemeijer, Tomáš Kořének a další herci z oblíbené smíchovské scény se už připravují také na cestu do Washingtonu a do New Yorku. Tam koncem září vystoupí mimo jiné i v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Část výpravy – scéna a kostýmy – se za velkou louži vydává už nyní.
Karol Wojtyla měl osobně k Československu blízký vztah a osobně ho navštívil ve 40. letech. Jako papež Jan Pavel II., kterým se stal v roce 1978, si musel na návštěvu skoro 12 let počkat. V roce 1990 na půdě Československa stanula hlava církve úplně poprvé. Proč se tak nestalo za první republiky?
Píše se 5. duben roku 1937 a v Praze-Ruzyni je otevřeno letiště, které nám slouží dodnes, tedy 81 let. Nahradilo původní letiště ve Kbelích. Nyní patří mezi 40 nejvytíženějších letišť na světě. V loňském roce dokonce padl rekord v počtu odbavených cestujících.
Podle nejnovějších údajů má naše armáda 23 184 vojáků, 6515 civilních a 1148 státních zaměstnanců. Rozpočet armády činí bezmála 58 miliard, tedy 1,13 procent HDP.
Praha 3 se zapojila do projektu Rok Olgy Havlové. Jeho cílem je připomenout její odkaz vysázením 85 stromů v městech a obcích k jejím nedožitým 85. narozeninám. Stromy mají upozornit na charitativní práci, kterou celý život věnovala lidem slabým, tělesně postiženým a opuštěným.
