Starosta Prahy 5 Pavel Richter zasadil v parku Portheimka Strom Olgy Havlové.
Praha 5 tak uctila památku nedožitých 85. narozenin Olgy Havlové, zakladatelky Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV) a připojila se k Roku Olgy Havlové.
Malostranský hřbitov se skutečně nachází v Praze na Smíchově, u hranice s Košíři. Původně byl založený při epidemii v roce 1680 a sloužil pro umrlé na mor z Malé Strany. Při hřbitovu byl i morový špitál s kaplí Narození Panny Marie.
Jako morový sloužil i při dalších epidemiích v letech 1713-14 a1771-72.
Jako hřbitov pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov sloužil v od zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. v roce 1787 do roku 1884, kdy rozrůstající se zástavba dosáhla až ke hřbitovu.
V roce 1703 – v té době byl hřbitov také obehnán zdí – tu byla postavena kaple sv. Rocha. V roce 1715 zanikla špitální mariánská kaple a na jejím místě byla vyzdvižena kaple Nejsvětější Trojice, v roce 1724 přestavěná Kiliánem Dientzenhoferem. Kaple pak byla ještě jednou přestavena v duchu empíru, kostel byl dokončen v roce 1837.
V roce 1855 utrpěl kostel i hřbitov při povodních, voda tu byla přes metr vysoko. O sedm let později byl hřbitov rozšířen.
Ota Ornest, český divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských, vlastním jménem Otto Ohrenstein, přišel na svět 6. července 1913 v Kutné Hoře. Byl nejstarší mezi bratry Jiřím (1919 v Kutné Hoře – 1941 v Praze) a Zdeňkem (1929 v Kutné Hoře – 1990 v Praze). Jiří se proslavil – pod jménem Orten – jako básník, Zdeněk přijal s Otou jméno Ornest a stal se hercem. Zvláštní je, že oba bratři zemřeli při autonehodě, Jiřího za války porazila německá sanitka a Zdeňkův automobil se na přejezdu střetl s vlakem.
Nejen na divadelní prázdniny si už balí zavazadla herci a tvůrci ve Švandově divadle: Eva Josefíková, Klára Cibulková, Robert Jašków, Tomáš Pavelka, Marie Štípková, Andrea Buršová, Réka Derzsi, Jacob Erftemeijer, Tomáš Kořének a další herci z oblíbené smíchovské scény se už připravují také na cestu do Washingtonu a do New Yorku. Tam koncem září vystoupí mimo jiné i v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Část výpravy – scéna a kostýmy – se za velkou louži vydává už nyní.
Karol Wojtyla měl osobně k Československu blízký vztah a osobně ho navštívil ve 40. letech. Jako papež Jan Pavel II., kterým se stal v roce 1978, si musel na návštěvu skoro 12 let počkat. V roce 1990 na půdě Československa stanula hlava církve úplně poprvé. Proč se tak nestalo za první republiky?
Píše se 5. duben roku 1937 a v Praze-Ruzyni je otevřeno letiště, které nám slouží dodnes, tedy 81 let. Nahradilo původní letiště ve Kbelích. Nyní patří mezi 40 nejvytíženějších letišť na světě. V loňském roce dokonce padl rekord v počtu odbavených cestujících.
Podle nejnovějších údajů má naše armáda 23 184 vojáků, 6515 civilních a 1148 státních zaměstnanců. Rozpočet armády činí bezmála 58 miliard, tedy 1,13 procent HDP.
Praha 3 se zapojila do projektu Rok Olgy Havlové. Jeho cílem je připomenout její odkaz vysázením 85 stromů v městech a obcích k jejím nedožitým 85. narozeninám. Stromy mají upozornit na charitativní práci, kterou celý život věnovala lidem slabým, tělesně postiženým a opuštěným.
Honosné Barrandovské terasy se poprvé v pražském Barrandově otevřely v roce 1929. Nechal je postavit Václav Havel poté, co jej ve Spojených státech uchvátila vyhlídková restaurace „Cliff House“, která byla na útesu nad Tichým oceánem. Terasy dlouho zely prázdnotou a chátraly. Až na konci roku 2017 spustili majitelé stavební práce. Kompletně zrekonstruované by terasy měly být na konci roku 2019, tedy přesně 90 let od jejich prvního otevření.
Praha 6 má nový unikát, je jím umělecká červená lavička na poctu bývalého prezidenta Václava Havla, jehož alter ego bylo Ferdinand Vaněk. Lavičku radní slavnostně odhalili 18. prosince, cena ale uvedena nebyla. Přitom jen výroba a licence stály půl milionu korun, její usazení do země pak dalších 350 tisíc.
Radnice Prahy 6 vypsala loni soutěž v rámci oslav Havlových nedožitých osmdesátin. Na výběr bylo z 22 originálních návrhů.
S posledním československým a zároveň prvním českým prezidentem jsme se rozloučili 18. prosince v roce 2011. Václav Havel kritizoval komunistický režim a zapojil se do Charty 77, což ho přivedlo k asi pětiletému věznění, během něhož napsal vlivné eseje. V 60. letech působil také v Divadle Na zábradlí, kde se hrála jeho dramata.
