Vsetínští milovníci výtvarného umění mají zřejmě poslední možnost nahlédnout do prostor galerie V Poschodí na Dolním náměstí. Historie galerie se začala psát v listopadu 1997. S výstavou Petry Kováč se tak pravděpodobně uzavře její poslední kapitola.
Oblastní galerie v Liberci uchystala nové výstavy. Na jedné budou litografie rakouského výtvarníka Oskara Kokoschky a dalších umělců a na druhé keramické sochy Francouze Baptista Charneuxa, finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2019. Začne i výstava slovenských umělců z kolektivu APART v zastoupení tvůrčí trojice Denis Kozerawski, Peter Sit a Andrej Žabkay, zároveň byla prodloužena výstava obrazů Davida Hanvalda, která začala už loni.
Plzeňský kraj buduje na svém hradu a zámku Klenová Centrum pro podporu výtvarné kultury, bude to stát 106 milionů Kč. Do příštího roku opraví hlavně památkově chráněné ruiny dvou hospodářských budov, které už jako jediné kazí vzhled místa. Vzniknou tam výtvarné dílny a depozitáře, řekl náměstek hejtmana Marek Ženíšek.
Ne ovšem dnes, ale před víc jak 500 lety. Albrechtovi Dürerovi na jeho vzhledu záleželo, jak dokumentuje na svém autoportrétu. Jenže co je jen móda odpovídající jen vrcholící renesanci a co náznak tehdy zakázané a tedy i tajené a patrně i potlačované homosexuality? A vytvořil by toho tolik, kdyby ho přitahovaly ženy a on se jim náležitě věnoval?
V pražském průchodu sídla YMCA (Na Poříčí 12, Praha 1), kde už se představil nejeden veselejší umělec, lze spatřit výstavu převážně maleb s tradičním názvem Usmívání.
Už jednou byl odsouzen za pokus o sexuální zneužití pětileté dívky na dva roky do vězení. Ve třiceti svůj čin zopakoval, což ho tentokrát stálo internaci v ústavu pro duševně choré. A právě zde začal kreslit, skládat hudbu a psát poněkud fantasmagorické knihy, díky čemuž se stal jedním z nejpodivnějších umělců dvacátého století.
To však nejsou jediné pozoruhodnosti z jejího bohatého a naplněného života, který trval 90 let. Tedy skoro celé 20 století. Poznala předválečný Berlín i válečný Londýn, výstavu jejích obrazů shlédla britská královna Alžběta II. Jak se to všechno sběhlo?
Vlastním jménem Mihály Lieb se narodil na Podkarpatské Rusi v městečku Mukačevo, ale dospělý život prožil v Paříži, kde se proslavil hlavně poutavě znázorněnými biblickými motivy. A také svými záchvaty šílenství, během nichž napadal přátele a dožadoval se od nich chvály svého díla i ujišťování o malířském talentu.
Proslavil se jako malíř orientálních až pohádkových scén, v nichž hrají hlavní roli víly, bohové i temné síly podsvětí. Většinu svých nejslavnějších obrazů ovšem namaloval v psychiatrické léčebně, kam byl internován poté, co se dopustil vraždy a pokusu o vraždu.
