Stovky stížností na nedostupnost zdravotní péče v Neratovicích vyvolávají obavy místních obyvatel. Přesun klíčových oddělení do Mělníka komplikuje život zejména seniorům a lidem s omezenou pohyblivostí. Provozovatel nemocnice však tvrdí, že péče je zajištěna.
Některé nemocnice budou zřejmě nuceny omezit akutní péči, plánované zákroky a provoz ambulancí. Důvodem je selhání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) při jednání o přesčasech lékařů. Jen v metropoli přesčasy vypovědělo přes 1300 lékařů.
Přivést kvalitní lékaře, praktiky, dětské lékaře a zubaře do oblastí Jihočeského kraje i mimo nemocnice a do oblastí, kde je jich nedostatek. Zároveň vytvořit podmínky pro to, aby tu zůstali a poskytovali péči našim občanům. To je cílem nového motivačního programu, který kraj připravuje ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a obcemi. Lékařům v poptávaných oborech proto nabídne 600 tisíc korun a příspěvek na bydlení po dobu pěti let ve výši 15 tisíc měsíčně. Všeobecná zdravotní pojišťovna jim poskytne smlouvy.
Rakovnická nemocnice hledá dobrovolníky z řad mediků i veřejnosti. Vedení se chce připravit na případný nedostatek personálu i nárůst počtu pacientů. „Současná situace v nemocnici Rakovník je stabilizovaná a péče je prozatím poskytována bez omezení,“ uvedl ve zveřejněné výzvě ředitel nemocnice Tomáš Jedlička.
Krajská zdravotní (KZ) chce obnovit jednání o využití nemocnice ve Varnsdorfu k zajištění zdravotní péče ve Šluknovském výběžku. Informovala o tom Krajská zdravotní, která spravuje pět nemocnic Ústeckého kraje.
Občany Varnsdorfu a dalších míst Šluknovského výběžku, který se nachází v Ústeckém kraji, trápí to, co i jiné okrajové části republiky – nedostupnost, respektive ztížená dostupnost, lékařské péče. Praktici jsou mnohdy v důchodovém věku, chybí mladí nástupci, chybí specialisté, za kterými musí lidé dojíždět více než sedmdesát kilometrů, což se týká také porodů. Co s tím?
Zdravému spánku neprospívá sledování televize a kriminálek do noci. V rozhovoru pro odborný časopis Ze zdravotnictví tu uvedla profesorka neurologie Soňa Nevšímalová. Jako česká odbornice na spánkovou medicínu apeluje na rodiče, aby šli příkladem dětem. Lékařka odpověděla i na to, co o člověku vypovídá, když nesní.
Stále to, my pacienti, máme někde hluboko zakořeněno. Co řekne lékař, je prostě pravda. Je absolutně nemyslitelné, abychom s ním diskutovali o navržených léčebných postupech či se dokonce ptali na nějaké podrobnosti a možnosti alternativ. Jistě, existují odvážlivci, kteří to dělají, googlí si informace o své nemoci a pak doktorům říkají, co se dočetli a jak by měli být léčení. Zde na tomto místě si dovolujeme tvrdit: Oboje je špatně!
Když je nezbytné konat ihned, v řádu několika minut či v průběhu „zlaté hodiny“, pak nepochybně poskytujeme neodkladnou péči. A je jedno, zda v terénu nebo v nemocnici. Hlavním znakem této péče je, že se nedá naplánovat, pacienti se k této péči nemohou objednat. Veškerá ostatní zdravotní péče, kterou pacientům poskytujeme, je tudíž péčí odkladnou, dá se naplánovat, pacienti se k ní mohou objednat. A ať už se v učených knihách či v suchopárných vyhláškách dočtete jiná a další dělení zdravotní péče, uchovejme si prosím v paměti právě toto rozdělení na péči neodkladnou a odkladnou. Poté se v praxi neztratíme.
Hned několika významných zlepšení a rozšíření možností nabízejících se uživatelům se koncem roku dočkal veřejně dostupný mapový portál Středočeského kraje.
Stárnutí populace je celoevropský problém, který se pochopitelně nevyhýbá ani České republice. Rodiny svým starým často nejsou schopny poskytnout adekvátní péči jen svými vlastními silami. Strávit zbytek života v „domově důchodců„ je přitom snem jen málokterého seniora. Alternativou mohou být terénní služby domácí péče, kterých je u nás sice poskrovnu, ale jsou tu a lidé je mohou využít.
