• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Pražanům se od prosince zhorší dostupnost zdravotní péče

    24.11.2023

    Některé nemocnice budou zřejmě nuceny omezit akutní péči, plánované zákroky a provoz ambulancí. Důvodem je selhání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) při jednání o přesčasech lékařů. Jen v metropoli přesčasy vypovědělo přes 1300 lékařů.

    Nejvíce vypovědí přesčasových hodin připadá v Praze na nejvýznamnější nemocnice spadající přímo pod ministerstvo zdravotnictví. Ty zároveň zajišťují značnou část zdravotní péče pro Pražany. Výpovědi z přesčasů mají dopad na provoz Fakultní Thomayerovy nemocnice, která zajišťuje péči pro více než 400 tisíc obyvatel v Krči a okolí. „Rozhodně dojde k omezení neakutní ambulantní péče a dlouhodobě plánovaných výkonů v prosinci,“ uvedl mluvčí nemocnice Petr Sulek. Dodal, že komplikovaná personální situace má vliv na poskytování zdravotní péče. „Budeme muset udělat velké změny, abychom mohli vůbec zajistit fungování akutní péče zvláště na interních oddělení, RTG oddělení, na dětských pracovištích či na Plicní a Neurologické klinice. S ohledem na těžkou situaci dojde pravděpodobně i k redukci akutní péče na uvedených pracovištích,“ dodal.

    Omezení plánovaných zákroků a ambulancí bude i na Bulovce. „Neodkladná akutní péče zůstane zachována. Přesné počty omezených výkonů nyní nelze jednoznačně odhadnout,“ uvedla mluvčí Eva Libigerová. „Výpověď z přesčasů dosud podalo 223 lékařů, žádný nevzal svou výpověď zpět,“ dodala.

    Nemocnice se v zoufalé situaci snaží zajistit provoz, přes tři stovky výpovědí je ve Všeobecné fakultní nemocnici. „Někde bude směnný provoz, někde bude přizavřená klinika, a tím tedy omezený provoz ambulancí nebo operačních sálů. Náš odhad je, že provoz bude omezený asi o 20 procent,“ uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. Podle ní bude akutní péče o pacienty zajištěna beze změny. Rozsah plánovaných zákroků se bude řešit. „Bude se vyvíjet podle toho, jak moc bude nemocnice zatížena akutní a neodkladnou péčí,“ dodala Heřmánková.

    Nemocnice s největším podílem lékařů s výpovědi přesčasů:
    anesteziologicko-resuscitační oddělení
    FN Motol (65%)
    pediatrie
    Motol (100% – chirurgie), FN Bulovka (100%), Thomayerova FN (91%), VFN (70%)
    interna
    FN Bulovka (100%)
    chirurgie a ortopedie
    FN Motol (83%), VFN (72%), Thomayerova FN (72%)
    gynekologicko-porodnické oddělení
    FN Královské Vinohrady (71%), FN Motol (71%), VFN (65%)
    zdroj: Sekce mladých lékařů ČLK

    Plánovanou péči zatím nebudou omezovat ve vinohradské nemocnici. „Akutní péči omezovat nebudeme a vzhledem k tomu, že jsou již vypsané služby a provoz pokryjeme,“ uvedla mluvčí FNKV Tereza Romanová. Podle ní žádné pracoviště tak vysoký podíl výpovědí z přesčasů nemá.

    Pacienti nepochybně najdou ošetření v jiných nemocnicích, ale i ty nemají za běžných okolností velké rezervy a čekací doby rozhodně nejsou krátké. Situaci budou navíc ještě komplikovat Vánoce. „Velmi záležet bude i na tom, jak budou pracovat lékaři v primární péči, a to ať už pro dospělé pacienty, tak i dětští praktičtí lékaři. Často si vybírají kolem vánočních svátků dovolenou, a to mnohdy bez svého zástupu a naše nemocnice je pak pod obrovským tlakem přívalu pacientů s neakutními zdravotními problémy,“ vysvětluje mluvčí Sulek a připomíná, že i nemocniční lékař může onemocnět. „Navíc bohužel pozorujeme větší výskyt respiračních onemocnění u našich lékařů a zdravotnického personálu, což celou situaci může ještě více zhoršit.“

    Zdravotnické zařízení Výpovědi
    Všeobecná fakultní nemocnice 323
    FN Motol 290
    FN Bulovka 216
    Fakultní Thomayerova nemocnice 163
    FN Královské Vinohrady 145
    Ústřední vojenská nemocnice 133
    IKEM 72
    Nemocnice na Homolce 12
    Malvazinky 9
    Nemocnice Na Františku 5
    Stodůlky 3
    Revmatologický ústav 1
    Nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského 1
    Celkem 1373
    zdroj: Sekce mladých lékařů ČLK

    Přemíra přesčasů

    Letitým problémem systému zajištění zdravotní péče v Česku je, že stojí a padá na přesčasové práci. Tou se dohání nedostatek personálu a ve srovnání se západními zeměmi mizerné ohodnocení lékařů. Což jsou hlavní důvody, proč lékaři odchází pracovat do zahraničí. V této situaci lehkovážná úprava zákoníku práce, která od letošního října zvedla roční přípustný objem přesčasové práce z původních 416 na 832 hodin, vyvolala v lékařském stavu značnou nevoli. Proti změně se včas vyjádřila Česká lékařská komora i její sekce Mladých lékařů, včetně zdravotnických odborů. Změna zákona byla přesto schválená. Po protestech v půlce listopadu vláda schválila další novelu, která změnu ruší. Čeká ji ale ještě projednání v Poslanecké sněmovně a Senátu. Mezitím se jedná o změnách a navýšení platů.

    Podle zdroje z lékařské komory je zvyšování ohodnocení lékařů vnímáno jako krok správným směrem, povede k tlaku na efektivní využívání služeb lékařů, místo psaní výkazů budou léčit, uvedl zdroj.

    Zatímco na úpravách zákoníku už panuje shoda, na navýšení platů při posledním jednání Válkova ministerstva s odbory a lékařskou komorou shoda nepadla. Lékařská komora podle prezidenta Milana Kubka trvá na sjednocení odměňování napříč nemocnicemi bez ohledu na to, zda je zřizuje stát či kraje. Základní odměna lékaře bez přesčasů by měla podle něj být 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. „Netrváme na tom, aby to bylo už od ledna 2024, souhlasíme s postupným navyšováním,“ řekl Kubek. Ministerstvo ale podle něj nedalo dostatečné garance, že to tak bude. Znovu se zástupci odborů a ČLK se zástupci ministerstva mají sejít v pondělí odpoledne.

    Zdroj: vz, ČTK



    Nepřehlédněte