Nadaný žák z Paříže
Dieselův otec pocházel z Německa, ale odešel do Paříže, kde hledal lepší živobytí. Zde měl malý podnik na výrobu koženého zboží a v metropoli nad Seinou se také narodil budoucí vynálezce. Jejich život výrazně změnila prusko-francouzská válka – protože Dieselovi rodiče byli stále bavorskými občany, museli opustit Francii. Paradoxně každý šel jiným směrem. Zatímco rodiče se stěhovali za prací do Londýna, dvanáctiletého Rudolfa poslali „domů“ do Bavorska, ke strýci žijícímu v Augsburgu.
Díky výbornému prospěchu na průmyslovce získal Diesel stipendium na technice v Mnichově, a protože i zde patřil k nejlepším studentům, nastoupil po škole do prestižní továrny vyrábějící chladicí zařízení. Už tehdy prý dostal nápad na vznětový motor, který dnes všichni známe jako motor Dieselův. Nicméně nejdříve pracoval s parním motorem, jenže stroj, který sestavil, vybuchl a mladého vynálezce málem zabil. Diesel utrpěl četná zranění a strávil mnoho měsíců v nemocnici.
Od patentu k hospitalizaci na psychiatrii
Když se uzdravil, vrátil se ke své vlastní verzi motoru, jež si nechal patentovat v roce 1892. Tehdy pracoval ve slavných strojírnách Alfreda Kruppa, kde měl možnost testovat vlastní vynález, který se snažil dovést do funkčního stavu. Hlavním problémem totiž bylo palivo – nejprve zkoušel uhelný mour, později petrolej či benzin. Nic však nebylo optimální. Diesel sice získal celou řadu kontraktů, ale motory nefungovaly. Vynálezce se zhroutil a skončil v psychiatrické léčebně.
Znovu se ovšem pustil do práce, začal experimentovat s naftou a jeho motor se stal dvakrát účinnější než nejlepší parní stroje. Samozřejmě, tehdejší vznětové motory byly velmi velké a do aut se nehodily. První automobily s Dieselovým motorem vyjely z továrny MAN až v roce 1924, tedy více než deset let po Dieselově smrti. Nicméně jeho motory získaly celkem rychle uplatnění na moři – od začátku 20. století je začaly používat nejprve menší a pak i větší lodě, a nový motor měl také velký význam při zrodu moderních ponorek.
Poslední večeře
Přes úspěchy svého vynálezu neměl Diesel úplně lehký život, neboť o spoustu peněz přišel – a to, jak vinou nepříliš šťastných investicí, tak také kvůli své zálibě v hazardu, která ho nakonec připravila téměř o všechen majetek. Největší záhadou je ovšem vynálezcova podivná smrt. Víme jen to, že se Diesel vydal v září 1913 lodí z Antverp do Anglie. Večer měl na palubě večeři a poté odešel do své kabiny. Od té chvíle už ho nikdo nespatřil, až o deset dní později bylo z moře vyloveno tělo ve značném rozkladu. Podle brýlí, peněženky a dalších osobních věcí bylo prohlášeno, že šlo o Dieselovy ostatky. Zda pětapadesátiletý vynálezce zemřel dobrovolně, zda šlo o náhodu, či dokonce vraždu, za níž mohla stát konkurence z řad uhelných magnátů, se nikdy nepodařilo zjistit.
Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)
