Trh s výpočetní technikou nabízí vybavení, o kterém se lidem v počítačových prvohorách ani nesnilo. Počítače nás přenesou na opačný konec světa v jediné vteřině. To, co dříve trvalo celé dny, dnes vyřešíme jediným kliknutím. Jít do obchodu, koupit dopisní papíry, lámat si hlavu s textem, napsat adresu, nalepit známku. Kdo by to dnes dělal? Klikneme myší, a už se nemusíme na nic těšit nebo čekat na odpověď. Dejte pokoj s romantikou. Filmové triky s pomocí počítačů nahrazují genialitu Karla Zemana. Počítač vás porazí v šachu, protože se, na rozdíl od vás, nikdy neunaví a nepodléhá emocím. Zatím.
Jak souvisí úvod článku s výpočetní technikou? Velice jednoduše. Umíte si představit počítač o hmotnosti výše uvedené, do kterého bychom mohli naprogramovat lidského jedince? Jakou bude mít výšku, barvu očí, vlasů, kůže. Každičkou žilku v těle. Bude chytrý nebo trochu pomalejší? Umělá ledvina se kdysi stěží vešla do jedné místnosti. Jistě k ní existoval výrobní postup, který na psacím stole vytvořil pěknou pyramidu svazků. A to byla jenom ledvina.
Ten počítač, který nosíme ve své hlavě, je jenom jedním z mnoha pracovních postupů, který nastavila příroda. Jen jediný kamínek z celé mozaiky. Tečka na papíře, která obsahuje celý vesmír.
Vědci se na tuto tečku zaměřili skutečně důkladně. Mapa lidského genomu byla vytvořena v roce 1987. Vlastně jen obrysy. Hrubý tvar. Stanovit jednotlivé geny a jejich funkčnost, to už bylo mnohem složitější. 20 000 – 25 000 genů. Některé jsou jedinečné, u některý třeba dva nebo tři zodpovídají za totéž. Za výrobu toho, co nazýváme člověkem. Je zajímavé, že z celého lidského genomu jsou to stěží dvě procenta. Ten zbytek, to je balast, nebo něco, co si neseme v sobě po svých zvířecích či organických předcích od úsvitu evoluce. Devět procent genomu máme totožný například s některými viry. Od šimpanze se lišíme v necelých pěti procentech.
Ale jak už řekl klasik, těch pět procent z nás dělá Mozarty a Einsteiny. Proč šimpanz nemůže mluvit a člověk ano? Byl nalezen jeden gen, který zodpovídá za „výrobu“ k tomu určených hlasivek. Člověk takový gen, má šimpanz nikoliv. Člověku, na rozdíl od ostatních primátů, chybí také gen, který se podílí na vytváření žvýkacích svalů.
Někteří vědci se domnívají, že člověka k jeho lidství nastartovala exploze supernovy v těsné blízkosti Slunce. Řekněme tak do padesáti světelných let. Intenzívní záření, dopadající na povrch naší planety, mohlo způsobit vyřazení tohoto genu. Následovala řetězová reakce. Oslabené žvýkací svaly přestaly stahovat lebku. Lebka se začala zvětšovat a tím rostl i mozek a zvyšovala se jeho kapacita. Následovalo ovládnutí ohně. Už nebylo třeba jíst syrové maso. Měkká pečínka byla lepší a tím pádem také nebyly zapotřebí žvýkací svaly. Kruh se uzavřel. Lidský genom byl kompletně oskenován v roce 2003. Záleží jen na člověku, jak s novou znalostí naloží.
