genetika
Novorozená holčička vypadá starší než svá matka. Může za to genetická porucha
Internet zaplavily neuvěřitelné fotografie dívky, která se narodila s obličejem staré ženy. Holčička trpí vzácnou progerií a dochází u ní k předčasnému stáří.
Kvůli vzácné chorobě se holčička mění v kámen. Lék neexistuje
Vzácné genetické onemocnění pojivové tkáně postihuje jednoho člověka ze dvou milionů. Zničující diagnózu si bohužel vyslechli také rodiče pětiměsíční Lexi Robins z anglického Hemel Hempstead.
Krvelačná zrůda Mínotaurus. Co stojí za jeho zvláštní genetikou?
Už několik tisíc let hledí egyptská sfinga do pouště. Možná, že to tehdy do pouště nebylo, ale to je vedlejší. Ženská hlava a lví tělo. Krvelačná zrůda Mínotaurs, mužské tělo, býčí hlava. Požírá lidské oběti, dokud ji nezahubí řecký hrdina Théseus. Kentauři. Napůl koně, napůl lidé. Jeden z nich byl dokonce vychovatelem dalšího hrdiny, siláka Hérakla. Báje, mytologie, pohádky. Existovali opravdu jen v lidské fantazii?
Tečka na papíře, která obsahuje celý vesmír
Tisícina miligramu. Mohl bych sice napsat jeden mikrogram, ale to by nebylo tak efektní. Tečka na papíru. Ostře ořezanou tužkou. Tak nějak jsme byli velcí na počátku, při setkání zárodečných buněk. Co je na tom divného, to se přeci učí děti už na základní škole, řeknou si mnozí. Jistě to je pravda, ale dnes, v době počítačové, by bylo dobré neodbýt to prostým konstatováním.
Jak zůstat dlouho mladí? Vědecké výzkumy na tom pracují již od roku 1961
Vědci, kteří se zabývají dlouhověkostí, díky stále širším znalostem v oblasti biologie člověka neustále přicházejí na nové informace, díky nimž lze proces stárnutí zpomalit a prodloužit tak délku lidského života.
Lysenko zavedl sovětskou biologii do říše bludů a šíleností. S vírou v zářné zítřky, které se jaksi nedostavily
Lysenkovo pojetí biologie, tzv. lysenkovština, mohla přesto dočasně uspět, protože se jí dostalo Stalinovy maximální možné podpory. A to i za cenu fyzické likvidace Lysenkových konkurentů. Jejich chyba, že včas nepochopili, že diktátorovi se prostě neodporuje.
Biologie sama nebyla schopna najít řešení a tak si musela přibrat na pomoc matematiku. Začalo to hrachem
Když v roce 1953 dva vědci, Francis Crick a James Watson, zveřejnili v časopisu Nature poprvé strukturu DNA, zřejmě ještě netušili, že právě uplynulo sto let od chvíle, kdy se nad zákony dědičnosti zamyslel jeden mnich augustiniánského kláštera sv. Tomáše ve Starém Brně. V poměrech neskonale skromnějších bádal nad podobným problémem.
Kozy, které dojí pavoučí vlákna? Modifikovaná zvířata už dávno nejsou sci-fi
Zvířata, která mají vědecky upravené geny, nejsou žádné nestvůry. Na první pohled byste si jejich jedinečnosti vůbec nevšimli. Po bližším zkoumání však zjistíte, že tu přeci jen něco nehraje.
Neuvěřitelný příběh. Katka málem zemřela kvůli vzácnému syndromu aHUS. Dnes už existuje lék
Dnes je Katka Horáková z Orlickoústecka šťastná maminka malé Kačenky. Nemuselo to ale tak být. Postihl ji atypický hemolyticko-uremický syndrom způsobující rozpad červených krvinek, snížení množství krevních destiček a selhání ledvin. Situace byla velmi složitá. Lékaři ji sice udrželi při životě, ale i tak jí selhaly ledviny. Po dvou letech na dialýze jí daroval svou ledvinu tatínek, ale nemoc ji do měsíce zlikvidovala.