Jak zůstat dlouho mladí? Vědecké výzkumy na tom pracují již od roku 1961

27.12.2019
Petr Matura

Moderní výzkum otázek ohledně stárnutí lidského organismu zcela oficiálně začal v roce 1961, kdy odborník na buněčnou biologii Leonard Hayflick učinil významný objev. Do Petriho misky vložil několik buněk z lidského embrya. Buňky se začaly dělit a tento cyklus dělení proběhl asi padesátkrát, než se dělení buněk zastavilo. Buňky se pak začaly chovat způsobem, který připomínal stárnutí – přijímaly již méně živin. Pokus byl proveden znovu, tentokrát s buňkami sedmdesátiletého člověka. Tentokrát stárnutí buněk začalo mnohem dříve, už po dvaceti až třiceti cyklech dělení.

Z těchto pokusů tehdy vyplynulo, že každá buňka má v sobě zabudované jakési hodiny, které jí odměřují, jak dlouho bude buňka žít. Vědci se tedy začali zabývat otázkou, jestli lze tyto „hodiny“ nalézt a nastavit je jinak… V rámci výzkumu se pak vydali zhruba čtyřmi směry.

Granátové jablko jako elixír mládí. Jak je možné, že tak účinně zpomaluje stárnutí?

První přístup vychází z předpokladu, že stárnutí je způsobeno poškozením buňky. Každá buňka totiž při přeměně energie produkuje odpadní látky, kterých se tělo velmi obtížně zbavuje. Pomoci mu v tom mohou látky zvané antioxidanty, jež tyto škodlivé odpadní látky pohlcují a odvádějí z organismu pryč. Odborníci na zdravou výživu nám tedy doporučují jídelníček s vysokým obsahem ovoce a zeleniny jako bohatý zdroj antioxidantů.

Máte strach ze stárnutí? Naučte se užívat si toho, co jste získali

Druhá cesta výzkumu vychází z tzv. glykosylace, jakési „karamelizace“, k níž dochází při přeměně cukrů, jež jsou pak svázané s bílkovinami, v případě pacientů s cukrovkou, diabetiků. Cukry svázané s bílkovinami přitahují další a další bílkoviny a vytvářejí jakousi lepkavou síť podobnou pavučině, která způsobuje například ucpávání cév nebo tuhnutí kloubů. Vědci zkoumali, zda k podobné glykosylaci nedochází sice u zdravých, ale již starých lidí. Došli k závěru, že proces je u obou skupin velice podobný, jen v případě starých lidí probíhá poněkud pomaleji. Postupně byla objevována látka zvaná pimagedin, která v tomto případě působí jako rozpouštědlo, jež narušuje vazby s okolními bílkovinami.

Nositel Nobelovy ceny proti stárnutí doporučoval jogurt. Že to nefunguje, se nikdy nedozvěděl

Třetí vědecký přístup pak pracuje s naší tělesnou hmotností. Vědci jsou přesvědčeni, že tloustnout znamená současně i stárnout. Platí nepřímá úměra mezi množstvím přijaté potravy a dlouhověkostí, jak však úplně přesně funguje, doposud s určitostí nevíme. Jeden z převládajících názorů vychází z teze, že pokud se omezí přísun kalorií, tělesná teplota klesne asi o 1 stupeň Celsia, tím dojde ke zpomalení přeměny látek a organismus tak zpracuje méně. Když tělo dostává méně kalorií, méně jich také spálí.

Srdce mu přestalo tlouct šestkrát a v narkóze byl jako doma. Co všechno dokáže způsobit stres a genetika?

Čtvrtá hypotéza se pak vydala na pole genetického výzkumu. Výzkum genů odpovědných za stárnutí je však velice komplikovaný. Problém spočívá v obrovském množství lidských genů a směr případné přestavby, byť jediného lidského genu ovlivňujícího proces stárnutí organismu, ještě není ani zdaleka vytýčený.

FOTO: Genetika

Genetika - KojenecGenetika - Petriho miskaGenetika - Stařec

Pokud se nám však jednou podaří objevit a poopravit veškeré geny, které přímo či nepřímo určují chod lidských biologických hodin, snad dokážeme tuto biologickou časomíru alespoň do jisté míry zpomalit a prodloužit tak lidský život.



Nepřehlédněte