O tom, že má hormonální antikoncepce celou řadu vedlejších účinků, už se ví dlouho. Nyní se ale ukázalo, že může mít velký vliv na vznik trombózy. Mluvil o tom na letošní konferenci o trombóze a hemostáze přední český hematolog Petr Dulíček. Trombóza je stav, kdy dochází ke srážení krve a vzniku trombu. Ten může ucpat cévy, žíly i tepny. Pak nastávají úmrtí jako je infarkt, cévní mozkové příhody, nedokrvení orgánů nebo plicní embolie.
Jaká je ale souvislost mezi vznikem trombózy a hormonální antikoncepcí? Podle hematologa Dulíčka totiž právě HA ovlivňuje systém krevního srážení. Nejvyšší riziko je tak v prvním půl roce až roce od nasazení HA bez ohledu věk ženy. Ale to, jestli trombóza vznikne či ne, ovlivňují i další věci, třeba kouření nebo obezita, podotýká Dulíček. Trombóza se objeví u dvou až tří žen z každých 10 tisíc uživatelek, které berou hormonální antikoncepci.
Vážně je to riziko tak velké?
I když je pravděpodobnost malá, rozhodně tam je. Dojde ke vzniku trombózy u tří stovek žen ročně. Největší nebezpečí samotné trombózy je to, že se neprojevuje vůbec nebo jen nenápadně. Nejčastěji se ukáže na nohou, na kterých vznikají otoky, pocity bolesti, zarudnutí, napětí nebo teplou kůží v místě sraženiny. Trombóza může způsobit i bércové vředy nebo žilní problémy. „Než lékař ženě HA předepíše, měl by se jí podrobně vyptat na všechny rizikové faktory,“ uvádí Dulíček.
Trombóza sice léčitelná je, avšak není to nic příjemného. Lékaři mohou rozpustit krevní sraženinu pomocí trombolytické terapie, případně je potřeba chirurgický zákrok. Vzniku dalších trombů pak zabraňuje podání léků proti srážení krve.
