• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Teprve šestnáctiletý kralevic slavně zvítězil u San Felice. Sám to však považoval spíše za zázrak sv. Kateřiny

    25.11.2019
    Další fotky

    Bohatá a hrdá města v severní Itálii měla mezi sebou nepřetržité rozepře, a proto si jedna jejich strana pozvala českého krále Jana Lucemburského, aby mezi nimi přišel zavést pořádek. Král pozvání přijal, ostatně v severní Itálii měl i své vlastní zájmy, a ne právě malé.

    Jeho rod tam vlastnil několik držav, tzv. signorií, a ty byly nyní také ohroženy. Některá severoitalská města však s tímto řešením, tj. pozváním Jana Lucemburského a jeho vojska do severní Itálie, nesouhlasila a zosnovala tajný odboj. Na podzim roku 1332 se vojska měst stojících proti Lucemburkům pokusila po Brescii a Bergamu získat i Modenu, ale po šestitýdenním neúspěšném obléhání se musela stáhnout pod hrad San Felice, stojící na straně Lucemburků, a oblehla jej.

    Osudový okamžik našich dějin. Jan Lucemburský u Ferrary ztratil severní Itálii, jeho syn Karel získal Čechy

    Přitom se dohodla s posádkou hradu na jeho vydání, pokud posádce nepřijde do jednoho měsíce pomoc od Lucemburků. Na pomoc hradu San Felice se proto z Parmy vydal z pověření svého otce Jana Lucemburského jeho teprve šestnáctiletý syn Karel, budoucí král a císař Karel IV., a jeho vojsko. Karel se rozhodl, že bitvu s nepřítelem svede až poslední den dané lhůty, tedy 25. listopadu 1332, na den sv. Kateřiny. Kolem druhé hodiny začal Karel Lucemburský bitvu s 1200 (dle jiných zdrojů jen 800 nebo dokonce 200) jezdci a 6000 pěšími a úporný boj trval ještě po západu slunce, tj. v této době po 4. hodině odpolední).

    V bitvě u Frankfurtu si Karel IV. vybojoval Braniborsko, mladšímu bratrovi s postelovým trápením ale pomoci nedokázal

    Během ní padli téměř všichni koně včetně Karlova, který pak musel přesednout na jiného. Sám Karel byl raněn na rameni a zdálo se, že lucemburská strana bitvu prohraje. A najednou se stal zázrak, jeden oddíl nepřátel začal prchat z boje a vzápětí se připojili další. Karlovo vojsko je začalo pronásledovat a zajalo značný počet prchajících nepřátel, snad až 800 nepřátelských jezdců. Kromě toho Karlovi vojáci pobili ještě 5000 pěšáků. Po bitvě byl Karel spolu s dvěma sty statečnými muži pasován na rytíře.

    FOTO: Bitva u San Felice 1332

    Bitva u San Felice 1332 - Blanka z Valois a Karel IV. – wikipedie – kopieBitva u San Felice 1332 - Karel IV. – vitráž – –Bitva u San Felice 1332 - Karel IV. na české stokorunové bankovce – weikpeideBitva u San Felice 1332 - Karel IV. se svými rádci – –Bitva u San Felice 1332 - Karel jako markrabě moravský – wikipedie
    Další fotky
    Bitva u San Felice 1332 - Na obrazu ostatkové scény z kaple sv. Kateřiny (cca 1360) jde vidět Karlova nahrbená postava jako důsledek těžkého zranění krku – wikipedieBitva u San Felice 1332 - Podobizna Karla IV. na Votivním obrazu Jana Očka z Vlašimi – wikipedieBitva u San Felice 1332 - Věnceslav Černý – Smrt Karla IV. v roce 1378 – wikipedie

    Vojsko Lucemburků se pod velením Karla Lucemburského dále v Itálii opevňovalo a připravovalo na další boj. Když se ale přemístilo do Parmy, bylo obklíčeno. Štěstí však stálo při Karlovi, neboť uhodila krutá zima a nikdo nemohl v polním táboře při obléhání vydržet. Tajný protilucemburský odboj však pokračoval dále, a nakonec i přes toto vítězství byla lucemburská država v severní Itálii příští rok definitivně ztracena.

    Karel jen taktak unikl smrti a byl přesvědčen, že ho sv. Kateřina ochránila. Proto se stala jeho patronkou a nejmilejší světicí.

     



    Nepřehlédněte