Kdo za to může?
V souvislosti se zřícením Trojské lávky se nabízí otázka, kdo ponese odpovědnost za škody na zdraví chodů, které tato událost způsobila. Podle zákona o pozemních komunikacích jsou lávky pro chodce nebo cyklisty součástí pozemní, resp. v daném případě místní komunikace. Vlastníkem místních komunikací je pak obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastník má ze zákona povinnost udržovat místní komunikaci schůdnou, což znamená, že musí umožnit bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
V souladu s citovaným zákonem je vlastník místní komunikace odpovědný za škody vzniklé uživatelům této místní komunikace, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti místní komunikace. Závadou ve schůdnosti se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
Závada, kterou nikdo z chodců nemohl předpokládat
Závadu ve schůdnosti můžeme charakterizovat tak, že jde o překvapivé zhoršení schůdnosti místní komunikace, pokud tyto závady neumožňují bezpečnou chůzi ani při zvýšené opatrnosti chodců. Závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné zhoršení schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. To, že je takovou závadou ve schůdnosti zřícení lávky, je nade vší pochybnost.
Mohla obec závadu odstranit?
Výše popsaná odpovědnost obce je tzv. objektivní odpovědnost, u které se neposuzuje zavinění, ale pouze následek, který daný stav způsobil. Této objektivní odpovědnosti je pak možno se zprostit pouze ze zákonem vymezených liberačních důvodů, kterými jsou prokázání, že závadu obec nemohla odstranit, nebo v případě závad způsobených povětrnostními situacemi prokázání, že závadu nebylo možno zmírnit nebo na ni upozornit.
Povětrnostní situací je vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody apod. S vysokou mírou pravděpodobnosti se dá vyloučit, že zřícení Trojské lávky bylo způsobeno povětrnostní situací, neboť v den této události nepanovala ani vánice, ani intenzivně dlouhodobě nesněžilo, nebyly námrazy či oblevy, vichřice, povodně, ani se na lávku nepřihnaly přívalové vody.
Město se odpovědnosti za neštěstí zřejmě nezbaví
Odpovědnosti za škody na zdraví, které zřícení lávky způsobilo, resp. i za další případné škody, by se tak mohlo hl. město Praha zprostit, pouze pokud by prokázalo, že závadu lávky nemohlo odstranit. Nemožnost odstranění závady by muselo být objektivním stavem, tedy stavem, kdy není možno závadu odstranit žádným způsobem, protože je nezjistitelná, a tudíž neodstranitelná.
Možnost, aby se hlavní město Praha zprostilo odpovědnosti za škody, které škodní událost vyvolala, tedy bude závislá výhradně na tom, zda prokáže, že závada lávky, která způsobila její zřícení, byla nezjistitelná.
Tučné odškodné
Pokud tuto skutečnost hl. město Praha neprokáže, bude muset zraněným chodcům hradit bolestné, případnou náhradu ztížení jejich společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s péčí o jejich zdraví, s péčí o jejich osobu nebo jejich domácnost, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu jejich pracovní neschopnosti, případně peněžitý důchod na jejich ztrátu po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě a peněžitý důchod za vynaložení většího úsilí nebo zvýšené námahy na dosažení výdělku, popř. náhradu za ztrátu na důchodu.
Pokud byli zranění chodci účastni zdravotního pojištění, a škodu na zdraví uhradí zdravotnickému zařízení či lékaři zdravotní pojišťovna těchto chodců, bude tato pojišťovna následně oprávněna samostatně požadovat od hl. města Prahy náklady zvláštní péče, které zdravotnickému zařízení či lékaři již uhradila.
Otázkou je, zda se hl. městu Praha podaří najít osobu, která měla povinnost buď závadu lávky zjistit a nezjistila ji, nebo ji sice zjistila, ale nezajistila její odstranění. Proti takové osobě by pak měla obec regresní nárok, jehož výše by odvisela od toho, zda tato osoba porušila svoji povinnost úmyslně, či z nedbalosti.
