• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Protikomunistická odbojová skupina Černý lev 777. Za co byli její členové komunisty popraveni?

    Před vchodem na hřbitov u kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích stojí původní kamenný památník padlým v první světové válce, na němž je umístěna bronzová deska připomínající jména popravených členů protikomunistické odbojové skupiny Černý lev 777. Na desce jsou jména: Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek, Bohumil Šíma. Popraveni 10. 2. 1955.

    Kousek od Prahy byl koncentrák s horší pověstí než měl Buchenwald. Najdete ho v obci Hradištko

    Deska byla na pomník umístěna 10. února 1995 z iniciativy Václava Sirotka, synovce jednoho z popravených, a Vladimíra Bohuslava.
    Nad deskou je obdélníkový reliéf souboje svatého Jiří s drakem a nad ním půlkruhový nápis: Z poroby nezávislost. Sv. Jiří oroduj za nás. Po obou stranách památníku jsou jména nejen místních občanů, ale i občanů z okolních obcí, kteří padli ve světové válce.

    Hornické muzeum i Svatá Hora. Při toulkách po krásách Příbrami vás provedou nové rozcestníky

    Skupina začala s drobnými sabotážemi

    Odbojovou skupinu Černý lev 777 založili na přelomu let 1948 a 1949 Jiří Řezáč (*1928) z Obděnic a Jaroslav Sirotek (*1923) z Radešic, oba z katolických rolnických rodin. Později se k nim přidali Bohumil Šíma (*1928), syn majitelů zanedlouho znárodněné pily v Kojetíně. Do skupiny také patřili Jiří Dolista a Josef Novák, oba z Porešína, dále Karel Kothera a Ladislav Šimek. Začali shromažďovat zbraně a pustili se do drobných sabotáží: například na jaře roku 1949 před schůzí, na níž se mělo zakládat zemědělské družstvo, přerušili v obci Nechvalice elektrické vedení, nebo se pokusili zastrašit střelbou do vzduchu na motocyklu projíždějícího újezdního tajemníka KSČ Stanislava Čiháka.

    Obděnický kostel se záhadným náhrobkem J. Krčína potřebuje rekonstrukci. Pomůže sbírka?

    Útoky proti sekretariátům KSČ

    Později přistoupili k rozhodnějším akcím. V noci z 2. na 3. července 1949 provedli svoji nejúspěšnější akci, kdy výbušninami a zápalnými lahvemi značně poškodili okresní sekretariát KSČ v Sedlčanech. Další takový útok, tentokrát na sekretariát KSČ v Milevsku provedli z 13. na 14. května 1950. Při tomto útoku byl opět zcela zdemolován sekretariát, ale také smrtelně zraněn příslušník SNB Josef Skopový, který budovu v noci hlídal.

    Osud odbojové organizace Černý lev 777

    FOTO: Černý lev 777 – Památník obětí komunismu v Obděnicích

    Černý lev 777 – Památník obětí komunismu v Obděnicích - Obděnice – Pomník obětem komunismuČerný lev 777 – Památník obětí komunismu v Obděnicích - Obděnice – Pomník obětem komunismu 2Černý lev 777 – Památník obětí komunismu v Obděnicích - Obděnice – Pomník obětem komunismu 1Černý lev 777 – Památník obětí komunismu v Obděnicích - Černý lev 777

    Odhalení ztížila i vojenská služba

    Přes rozsáhlé pátrání se Státní bezpečnosti nepodařilo skupinu odhalit. Pátrání znesnadnila i skutečnost, že na začátku padesátých let musela většina členů skupiny narukovat na základní vojenskou službu a další podobné akce už nemohli provést. Na přelomu dubna a května 1954 ještě napsali Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma na silnici mezi Milevskem a Petrovicemi hesla „Poslední komunistický 1. máj“, „Ať žije USA“, „Den odplaty se blíží“ a „Víme o všech komunistech“.

    Na „Kulaťáku“ měla vyrůst monstrózní věž pro komunistickou armádu. Proč tam nakonec není? 

    Dopadeni byli pouze náhodou

    K prozrazení skupiny Černý lev 777 došlo až v červenci roku 1954, a to naprostou náhodou. Jeden z kamarádů Bohumila Šímy, který o aktivitách skupiny věděl, vyprávěl o nich své přítelkyni, jež ale byla občanskou zaměstnankyní ministerstva vnitra a vše nahlásila. Po zatčení a výsleších se členové přiznali k ozbrojenému odporu a ve veřejném procesu, který proběhl 25.–26. října 1954 v Milevsku, a jenž měl také zastrašit místní rolníky bránící se kolektivizaci, byli Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma Krajským soudem v Českých Budějovicích odsouzeni k trestu smrti a popraveni 10.2.1955 v Praze na Pankráci. Ostatní členové skupiny dostali doživotní a více než dvacetileté tresty odnětí svobody.

    Kde stojí pražský “Mordor” a proč má pod sebou protiatomový kryt?

     



    Nepřehlédněte