Copak? Něco se vám nezdá, vážený čtenáři? Ale tohle je přeci typicky lidský přístup. Byli jsme to my, jen o pár kratičkých století dříve. V Čechách to není nic divného. Jednoho našeho světce zavraždil bratr, jednu světici nechala uškrtit snacha. Středověký kolorit, který naštěstí není vlastní jen Čechům. Tento další kandidát svatořečení se jmenoval Jan Sarkander. Nyní už je mu lépe, leží v cele a listy Bible si obrací jazykem. Vykloubené ruce mu sice byly napraveny, ale stále ještě nesmírně bolí.
Narodil se v roce 1576, zemřel na následky mučení 17. 3. 1620 v Olomouci. Vystudoval filozofii a teologii. Na kněze byl vysvěcen v roce 1609 a působil pak na několika farnostech moravského venkova. Tolik suchá data. Jeho dráha kněze nezačala v klidné době. Spory mezi katolíky a protestanty a nakonec stavovské povstání. Moravští katolíci odmítli následovat Prahu. Tento problém byl odstraněn zásahem české, stavovské armády, a Sarkander odchází do polského Krakova. K návratu se odváží až v listopadu 1619. Stává se farářem v Holešově, a také díky jemu není město vypáleno. Jízdní, polské, žoldnéřské oddíly ve službách katolíků, s názvem Lisovčíci, neznají slitování. Jsou proslulí svojí krutostí. Před procesím však skloní hlavu. Poznají pravověrné katolické město a Holešov je ušetřen.
To je největší Sarkanderovo provinění. On byl přeci v Polsku, on je dozajista pozval. On má na rukou krev pobitých lidí, vypálené a vyrabované moravské vesnice. V Holešově byl farářem a Holešov nechali Poláci na pokoji. To je přeci jasné! To je mu kladeno za vinu. Nebude mu nikdy prokázána. Nepromluví a na následky mučení zemře. Vlastně je zavražděn, stejně jako Václav, stejně jako Ludmila.
Snaha o Sarkanderovo svatořečení se úspěšně naplnila až v roce 1995. Pro kanonizaci je však nutné prokázat nějaký zázrak, aby vše bylo podle církevního práva legální. Ti starší z čtenářů mohli být svědkem tohoto zázraku. Konal se vlastně nedávno. V roce 1979 byl lidsky nevysvětlitelným způsobem vyléčen kněz Karel Pícha, ze Sarkanderova rodiště Skočova.
