Tři z deseti českých dětí nechodí rády do školy. Jako hlavní důvod uvedly, že je nebaví učení. Zmínily ale i moc zkoušení, známky a hodně úkolů, horší vztahy se spolužáky, špatné učitele či brzké vstávání. Každý osmý školák řekl, že v dospělosti by se chtěl z Česka přestěhovat jinam. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy, který loni v srpnu a září mezi 413 dětmi od devíti do 17 let provedla agentura STEM/MARK. Výsledky jsou reprezentativní. V pondělí je na dětské tiskové konferenci, kde dotazy kladli školáci a školačky, představili zástupci vlády a šéfka české pobočky UNICEF Pavla Gomba.
„Do školy chodí rádo 70 procent dětí, to je vysoké číslo. Mám z toho radost. Velká většina dětí se do školy těší, protože tam má kamarády. V závěsu je, že je baví se učit,“ reagovala při představení výsledků politická náměstkyně ministra školství Martina Běťáková.
U tří pětin z dětí, které do školy chodí rády, jsou důvodem kamarádi. Necelou polovinu baví učení. Jen šest procent těch, kteří mají školu v oblibě, zmínilo hodné učitele a učitelky.
Do školy chodí nerado 30 procent dětí. Tři pětiny z nich učení nebaví. Třináct procent zmínilo moc zkoušení a špatné známky a sedm procent mluvilo o špatných kantorech a kantorkách. Každému dvacátému vadilo brzké vstávání. Některé děti odpověděly, že mají s učiteli špatný vztah. Jako důvod uvedly moc úkolů i neférovost, nenaslouchání a také to, že jejich kantor či kantorka neumějí učit. Nejlepší vztahy s vyučujícími mají mladí na středních školách. Hůř jsou na tom žáci na učilištích.
Polovina dětí si myslí, že bude mít lepší život, než mají jejich rodiče. Mezi gymnazisty jsou to víc než tři pětiny. Čtvrtina míní, že podmínky budou stejné. Zhoršení očekávají čtyři procenta školáků a školaček. Pozitivněji budoucnost viděly děti z bohatších rodin.
Z Česka se stane lepší místo pro život podle víc než čtvrtiny dotázaných. O opaku je přesvědčeno 16 procent. Jako hlavní důvod zhoršení vidí ekonomickou situaci, neschopnost vlády problémy řešit, víc kriminality, nezaměstnanosti a znečistění životního prostředí. Každý osmý školák řekl, že v dospělosti by se chtěl z ČR přestěhovat jinam. Nejčastěji by děti chtěly žít v USA, Británii či Francii.
Šťastně se cítí 57 procent dětí. Jako nejčastější důvod zmiňovaly kamarády a rodinu. U téměř dvou pětin přispívají ke štěstí dobré známky, mezi gymnazisty u tří pětin. Tři procenta dětí nepociťují naopak štěstí skoro nikdy. Nešťastné jsou děti hlavně tehdy, když se jim nedaří ve škole. „Potěšilo nás, že více než polovina dětí v Česku se cítí šťastně… pocit štěstí je stabilní, neklesá. Nikdy nebyl nižší (podíl) než polovina,“ uvedla Gomba.
Šťastnější jsou děti mladší, z bohatších či úplných rodin. Méně šťastní jsou učni, potomci méně vzdělaných rodičů s nižšími příjmy či ze samoživitelských domácností. Ve srovnání s minulými roky byl největší podíl šťastných dětí v roce 2008, nejnižší naopak za covidu v roce 2020.
Zdroj: ČTK
