Opatrně, abychom našeho čtenáře neprobudili, se můžeme podívat, copak to četl zajímavého. Na obálce je fotografie černovlasého muže, s pichlavým pohledem. Mohutný knír a dominantní postoj, s rukama založenýma na prsou. Dýchne na vás nostalgie secesní Evropy a vzpomínky na zažloutlé fotky v dědečkově albu. Je na nich v hasičské uniformě. Stejný postoj s ostatními kamarády, před první moderní stříkačkou. Obec se tehdy plácla přes kapsu. Ale vraťme se k muži na obálce.
Jmenoval se Louis Charles Joseph Blériot. Narodil se ještě v devatenáctém století, přesněji v roce 1872. Byl to letecký konstruktér, vynálezce a podnikatel.
Být v něčem navždy první a zapsat se tak do historie, je nesplněnou touhou mnoha lidí. Blériotovi se to podařilo. 25. 7. 1909 poprvé přeletěl v letadle těžším než vzduch, kanál La Manche. Třicet pět kilometrů. Ale nepředbíhejme událostem.
Blériot šel za svým cílem s buldočí povahou. Jakmile se pro něco rozhodl, nepovolil. Byl rozhodnut létat a vyrábět letadla. Vystudoval techniku na proslulé École Centrale Paris.
Jeho první letadlo byla ještě ornitoptéra, z dob pravěku letectví. Napodobovala let máváním křídel, což je dnes již úsměvná představa. Hlupák chyby opakuje, chytrý si z nich bere poučení. Blériot patřil k těm druhým. V roce 1903 založil se svým přítelem Gabrielem Voisinem továrnu na výrobu jednoplošníků, které měly podle Blériota budoucnost.
V roce 1908 vypsal londýnský list Daily Mail odměnu jednoho tisíce liber, pro toho, kdo překoná letadlem Kanál. Přihlásili se dva odvážlivci. Britský pilot Hubert Latham a Blériot. Startovalo se z polí nedaleko Calais a cílem byl Dover v Británii. Ve výšce sto metrů nad mořskou hladinou. Lathamovi selhal motor asi deset kilometrů před cílem, a z moře ho vylovila loď.
Blériot uspěl. Na svém jednoplošníku, poháněném benzínovým motorem, přistál za 27 minut na polích u Doverského hradu. Poškodil vrtuli a podvozek. Později se objevily fotografie Blériota, s nohou v sádře, ale to nebyl důsledek přistání. Se sádrovým gypsem již startoval.
Tisíc liber se ocitlo v jeho kapse, tehdy to byly opravdu hodně velké peníze. Ovšem daleko větší ocenění ho čekalo doma. Francouzi jsou patrioti a řevnivost mezi nimi a Brity je téměř historického data. Brit nedoletěl, ale Francouz ano. To stačilo k ovacím. Jistě, Lathamovu neúspěchu se nikdo nevysmíval, tak škodolibý nikdo nebyl.
Řád rytíře Čestné legie na sebe nedal dlouho čekat. Blériota však sláva nepoznamenala. Stal se úspěšným podnikatelem a byl prvním i v tom, že dodával letadla nejen pro armádu, ale i pro komerční účely. Později k nim připojil i mírumilovnější výrobky, jako byly svítilny, motocykly a jízdní kola. Blériot zemřel v létě 1936. To ještě netušil, že o čtyři roky později budou letadla za Kanálem přinášet lidem smrt.
