V minulých měsících se uskutečnilo odborné vyhodnocení stavu kostela sv. Michaela, který zde prováděli specialisté Národního památkového ústavu. Průzkum ukázal, že značnou část stavby je možné zachránit. Shořelé dřevěné prvky by pak měly být nahrazeny věrnými kopiemi.
„Jsem ráda, že stav kostela se ukázal být mnohem nadějnější, než jsme podle prvních zpráv očekávali. Na místě není jen hromada popela a ohořelé trámy – velká část konstrukce požár přečkala,“ řekla Hana Třeštíková, pražská radní pro kulturu a památkovou péči.
Ohnisko požáru bylo na severní straně kostela, odkud se plameny šířily a zachvátily krytinu kostela a roubení. Nejhůře byla zasažena trojice věží, kde měl oheň největší tah. Některé její části shořely beze zbytků. Dá se laicky říci, že jinak kostel ohořel nejvíce zvenčí. Přišel z velké části o střechu, do jisté míry má poškozenou i obvodovou konstrukci. V interiéru však hořelo pouze na některých místech. Některé části dřevěné konstrukce nebyly ohněm vůbec zasaženy.
„Po odklizení trosek proběhla v místě požářiště detailní dokumentace a památkářský průzkum. Z něj vyplynulo i zadání pro podobu ochranné konstrukce. Ta by měla chránit to, co z kostela zbylo, a zároveň vytvořit zázemí pro budoucí rekonstrukční práce. Náklady se budou pohybovat okolo dvou milionů korun,“ uvedl radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr.
V tuto chvíli hlavní město Praha připravuje zakázku na zhotovení projektové dokumentace, tedy přesný plán, jak budou které části kostela obnoveny. Předpokládá se, že samotná oprava by měla proběhnout během dvou až tří let.
V rámci veřejné sbírky na obnovu kostela se zatím sešlo téměř 1,5 milionu korun. Sbírka stále pokračuje, i nadále je možno zasílat příspěvky na transparentní účet 500089822/0800.
Chrám sv. archanděla Michaela, nebo také „karpatský kostelík“, byl celodřevěný pravoslavný chrám z druhé poloviny 17. století, přenesený v roce 1929 z Podkarpatské Rusi do pražské zahrady Kinských pod Petřínem. Kostel byl postaven v takzvaném bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Je 14 metrů dlouhý a 8 metrů široký, velká západní věž před požárem dosahovala výšky 17 metrů. Roubené části kostela pokrývala šindelová střecha. Ve své době se stavba stala součástí etnografických sbírek Národního muzea, v němž je dodnes uložena i část původního vybavení. Dnes je kostel majetkem hlavního města Prahy.
