Barvoslepost je u mužů častější
Nemoc postihuje hlavně muže, poruchou barevného vidění trpí asi 8 procent, tedy zhruba každý dvanáctý muž. A naopak pouze asi 0,4 procent žen, uvádí primářka oční kliniky DuoVize, MUDr. Lucie Valešová.
Proč k tomu dochází, to těžko říci. Podle odborníků však hraje velkou roli dědičnost. Poruchy barvocitu se totiž váží na chromozom X. Zatímco muži mají kombinaci chromozomů XY, ženy mají v genetické výbavě dva chromozomy X. Proto aby mohla barvoslepostí trpět ženy, musely by se u ní spárovat dva postižené chromozomy, zatímco muži stačí jen jeden chromozom s vrozenou vadou.
Ženy jsou přenašečkami barvosleposti
Dědičnost hraje u barvosleposti velkou roli. Je vázaná na pohlaví. Když má člověk gen pro barvoslepost, u muže se porucha vždy projeví, zatímco žena figuruje jako přenašečka. Co to znamená? Tyto ženy mají asi padesátiprocentní riziko, že budou jejich synové barvoslepí a zároveň padesátiprocentní riziko, že jejich dcery budou také přenašečky barvosleposti.
Co je vlastně barvoslepost?
Sítnice oka je hustě poseta dvěma druhy buněk: tyčinkami a čípky. Tyčinky jsou zodpovědné za vnímání světla, čípky umožňují vidět barevně. Pro každou základní barvu, tedy pro červenou, zelenou a modrou, existuje jeden druh čípků. Když tak dojde k vrozené poruše vývoje čípků dejme tomu pro červenou barvu, člověk není schopen okem rozeznat červenou.
Nejčastěji muži nevidí červenou a zelenou
Asi na 80 procent barvoslepců má lehčí poruchu ve vnímání zelené barvy a 25 procent má tuto poruchu těžší. Lehkou poruchu vnímání červené má 10 procent lidí a 15 procent trpí poruchou těžší. Na modrou barvu je barvoslepost méně častá. Situace, kdy by ale člověk vnímal svět černobíle a neviděl barvu žádnou, je však téměř minimální.
Zdroj: Wikipedia
