• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Tyl, vlastenec z dob národního obrození a jeho ženy

    4.2.2020

    Slavné osobnosti nemíváme moc rádi, zvláště pokud jsme ještě školáci, kteří se o nich musí učit. Jsou příliš dokonalé. Nelžou, nekradou a nepijí alkohol. O intimnějších stránkách lidských potřeb se nesluší vůbec přemýšlet. Takoví lidé jsou bezchybní a se svatozáří. V učebnici se o nich dozvíme, že trpěli, měli hlad, bojovně vysunutou bradu vpřed a zemřeli téměř v zapomnění a často i hlady. Společnost je odhání od svého prahu a po jejich smrti roní slzy, a staví jim pomníky. Jistě bychom je na ulici zdvořile pozdravili, ale za kamarády bychom je mít nechtěli. Pochopitelně, všechno je jinak.

    O jednom takovém člověku si nyní povíme. Do obrázku vlastence z dob národního obrození zapadne na první pokus. Nejúspěšnější textař, jehož píseň se při významných událostech hraje dodnes. Redaktor časopisu, kterému bude zanedlouho neuvěřitelných dvě stě let a který najdete na pultech dodnes. Květy, pochopitelně. Člověk, který se snažil vyhnout drbům, byl ve své době terčem pomluv prakticky neustále. Jmenoval se Josef Kajetán Tyl a narodil se 4. 2. 1808, v Kutné Hoře.

    Trpký osud Máchovy múzy Lori. Žádná romantika, ale psychické týrání a nemanželské dítě

    Jeho otec, bývalý voják, který se dostal do Kutné Hory po nějaké prohrané bitvě s Napoleonem, a matka, dcera zámožné krupařky, která ji vyhnala v té chvíli, kdy se dozvěděla o jejím těhotenství. Nemilosrdně a navždy. Bigotní a nadutá žena se k dceři už nikdy nepřihlásila.

    Naštěstí tady byl ještě ředitel školy, páter Herzan, který za krupařkou zašel a promluvil jí do duše. Krupařka nakonec pochopila, že její vnuk za nic nemůže a pravidelný příspěvek umožnil čtrnáctiletému Josefovi studium. Ne, nebojte se, nebudu zde psát celý Tylův životopis. Zaměříme se jen na jeho vztahy se ženami, to nebude snad tak nudné.

    Od Tyla k Traubovi. Je tomu 185 let ode dne, kdy vyšlo první číslo časopisu Kwěty české

    První malér se ženami, který Tylovi ublížil, zapříčinila Máchova chorobná žárlivost. Dalo se to ostatně očekávat. Divadelní scéna, o kterou se třicetiletý Tyl pokusil, měla jepičí život. Členem souboru byl bohužel i básník Mácha, a protože nechtěl nechat Lori bez dozoru, přivedl ji do divadla také.

    Mladý dramatik požadoval, aby se dívka rovněž objevila na divadelní scéně. Pro Máchu byl však každý její fyzický kontakt s jiným člověkem psychickým utrpením. Když otěhotněla, podrobil ji výslechu, pochopitelně s namířenou bambitkou. Domníval se totiž, že Tyl je otcem dítěte. To se naštěstí nepotvrdilo, ale oba muži se rozešli ve zlém.  Naštěstí pro Tyla Mácha v následujícím roce zemřel.

    FOTO: J. K. Tyl

    J. K. Tyl - Stavovské divadloJ. K. Tyl - socha Tylovo divadloJ. K. Tyl - J.K.TylJ. K. Tyl - Josef Kajetán TylJ. K. Tyl - karneval maska

    Druhá část Tylova života posloužila šosácké společnosti jako odstrašující příklad. Pro všechny ctnostné pokrytce. I když, upřímně řečeno, i v dnešní, svobodomyslné společnosti, by to bylo nezvyklé. Oženit se, avšak plodit děti se sestrou své manželky, která ještě ke všemu žije s manželským párem ve společné domácnosti.

    Obě sestry dělilo od sebe dlouhých jednadvacet let. Magdalena Forchheimová byla dokonce o pět let starší než Tyl. Kdysi o nemocného Tyla pečovala, a on pokládal sňatek za svoji povinnost. Sňatek z rozumu. Mladší sestře Anně bylo v té době sotva šestnáct. Byl to zvláštní trojúhelník. Stárnoucí a smířená Magdalena, která po porodu mrtvého dítěte již další mít nemohla, pečovala o děti své sestry jako o svoje vlastní. Bylo jich sedm.

     



    Nepřehlédněte