Vlastník pozemku chce místo, kde ulice začíná bokem domu, opět zastavět. Nový dům, má vrátit ulici chybějící přirozené průčelí o nějž přišla za druhé světové války zbouráním budovy Eliščiných lázní. Soutěž má podle investora najít promyšlené řešení, které zapadne do panoramatu města a zároveň přinese Praze něco nového a jedinečného. „Budoucí dům Revoluční 30 by měl spolu s dnes již ikonickou stavbou Tančícího domu vytvořit tandem kvalitní a soudobé architektury v historickém centru Prahy,“ uvedla skupina v prohlášení k zahájení soutěže.
Co s místem se řeší už desítky let. Pro lokalitu na pravém břehu Vltavy se připravovaly projekty, které se dříve či později dostaly do slepé uličky. V roce 2014 pak architektka Eva Jiřičná s týmem studia AI Design. Podle investora však i tento návrh zůstane nevyužit. „Dostali jsme se do situace, kdy bylo třeba rozhodnout, zda budeme původní návrh zásadně upravovat anebo začneme nanovo,“ vysvětluje asset manažer investiční skupiny RSJ Jakub Mikulášek. Zda se architektka Jiřičná do soutěže znovu zapojí, nebylo do data uzávěrky textu zřejmé.
Demolice a levitace
Budova Eliščiných lázní nebyla jediná stavba, která v místě nedobrovolně uvolnila ceněný stavební prostor. V únoru loňského roku na adrese Revoluční 30 podlehl demolici neorenesanční dům, na jehož místě bude nová stavba také stát. Kauze, respektive záchraně původního domu, s jehož setrváním nepočítal ani návrh Jiřičné se věnoval Klub za starou Prahu téměř 13 let. „Klub Za starou Prahu chtěl primárně zachovat původní historický dům, který byl bohužel zbořen,“ uvedla místopředsedkyně klubu Kateřina Bečková.
Historický dům je však již minulostí, teď se řeší, co na pětisetmetrovém pozemku postavit. Ze zadání architektonické soutěže plyne, že má projekt řešit dvě stavby. Prvním je Nárožní dům – Revoluční, jehož očekávaných 3100 metrů čtverečních mají vyplnit hlavně exkluzivní byty a komerční prostor. Co do regulace výšky stavby dává investor architektům poměrně volnou ruku. „Ačkoli by výška nových staveb neměla přesahovat okolní dominanty, naprosto jistě se stanou ohniskem pozornosti zejména při pohledu na historické jádro města z oblíbené odpočinkové terasy Letná. Měly by tak se svým okolím fungovat i vizuálně – ve dne a v noci, z pohledu z dálky i z blízka,“ stojí v zadání architektonické soutěže. Klub ale obavy v tomto směru nemá. „Pokud jde o novostavbu, která jej má nahradit, nepředpokládáme, že by investor na tomto vizuálně exponovaném místě prosadil výškovou stavbu a nepředpokládáme ani, že by o to usiloval. Nicméně si přejeme, aby toto nároží při své historické smůle, bylo zaplněno invenční soudobou architekturou, která jej svou kvalitou pozvedne,“ dodala Bečková.
Druhá novostavba má se 400 metry čtverečních obsáhnout jedinečné levitující rezidence nebo jiné využití. „Novostavba musí respektovat prostředí dvora a nemůže tak „růst ze země“. Tvar nové hmoty bude částečně definován barokním domem – spodní hrana novostavby může začít až v úrovni druhé vyšší římsy jeho mansardové střechy, což přibližně odpovídá 7,5 m nad úrovní ulice Lannova,“ popisuje materiál s pobídkou, že součástí by mohla být i myšlenka jiného využití památkově chráněného barokního domu, kde mají zázemí Pražské služby.
Tančící dům II.
Vítězný projekt architektonické soutěže vyberou porotci, mezi nimiž bude za Prahu 1 předseda komise pro územní rozvoj Filip Dvořák (ODS), za pražský magistrát pak Tomáš Veselý. Do čela poroty byl pozván holandský architekt Winy Maas z ateliéru MVDRV, který je hostujícím profesorem Fakulty architektury ČVUT. Dalšími členy jsou architekti Adam Gebrian či Ondřej Císler. A také zástupci investora. „Zvolili jsme cestu otevřené transparentní architektonické soutěže a odborné poroty, která by měla pro nároží v Revoluční ulici vybrat ten nejlepší návrh,“ uvedl Mikulášek. I onen Tančící dům, jehož originalitě blízký návrh by investor rád viděl, se oproti původnímu návrhu měnil, co do výšky. „Zda se může zopakovat stejný scénář jako v devadesátých letech, je velká otázka. Věříme ale, že v centru Prahy lze vytvořit nový, kvalitní a sebevědomý dům,“ dodává Mikulášek.
Prostor už v minulosti přitahoval i velmi extravagantní návrhy. Na křižovatce Revoluční ulice a nábřeží Ludvíka Svobody měla stát budova, pro níž se vžilo pojmenování „Zlaté vejce“. Zlatou skleněnou oválnou galerii za 184 milionů korun navrhl architekt Petr Malinský pro Prahu 1, projekt ale nebude realizován.
Zdroj: TZRSJ
