Prezidentští kandidáti by státními vyznamenáními oceňovali mimořádné osobnosti i neviditelné hrdiny. Podle některých by se mělo udělováním medailí a řádů spíše šetřit. Uchazeči o post prezidenta to uvedli v anketě.
„Jsem přesvědčen, že jsou to státní vyznamenání, nikoli vyznamenání prezidenta,“ poznamenal generál Petr Pavel. Chtěl by proto, aby na vyznamenaných panovala co nejširší společenská shoda a aby v daných kategoriích vždy šlo o nominované doporučené odbornou komunitou. Vyznamenání by proto vždy konzultoval se skupinou expertů na danou oblast.
„Obecně považuji doposud používaný systém ocenění těch, kteří se zasloužili o náš stát, ať již v oblasti sportu, umění, vědy, v jednotlivých oblastech běžného života, za společensky přínosný,“ uvedla bývalá předsedkyně Energetického a regulačního úřadu Alena Vitásková. Každý občan musí podle ní vědět, že i on může za svou práci a přínos pro společnost státní vyznamenání obdržet. Stanovit roční limit počtu oceněných nechce, protože se podle ní má oceňovat po zásluze, ne kvůli naplnění kvót.
Podle senátora Pavla Fischera se může státními vyznamenáními šetřit. „Stát je kontinuita. I proto je vhodné pozorně navazovat na předcházející prezidenty,“ podotkl. „A protože mluvíme o medailích za zásluhy, za hrdinství nebo o řádech, v každé kategorii je třeba postupovat zcela individuálně a citlivě využívat všech stupňů, na které pamatuje zákon,“ doplnil. Počet oceněných by volil tak, aby si občané jména vyznamenaných dokázali osvojit. Účelem státních vyznamenání podle něj není, aby si prezident dělal radost, ale aby vyzdvihl mimořádné rysy významných osobností.
Senátor Marek Hilšer považuje udělování státních vyznamenání za způsob, jak ocenit osobnosti, které se v minulosti nebo současnosti zasloužily o stát. „Vážil bych opatrně, spíše šetřil a využíval všech kategorií státních vyznamenání,“ uvedl. Rozhodně by nevyznamenával své přátele nebo podporovatele jen z osobních sympatií.
Podle odborového předáka Josefa Středuly by oceňovány měly být mimořádné osobnosti, hrdinové současnosti i minulosti. Důvodem k vyznamenání by měly být morální hodnoty, zásluhy na rozvoji státu, věhlas nebo mimořádný čin, uvedl.
Bývalá rektorka Danuše Nerudová považuje udílení státních vyznamenání za možnost, jak lze ocenit životní příběhy úspěšných i statečných. „Ráda bych vyznamenala neviditelné hrdiny, kteří sice neplní přední stránky novin, ale každý den napomáhají tomu, aby byla naše země lepším místem pro život,“ napsala. Udělovat by chtěla nižší desítky ocenění a rovnoměrně vyznamenávat muže a ženy, protože žen podle ní bylo dosud oceněno výrazně méně.
„Každý prezident po roce 1989 pocházel z trochu jiného prostředí, měl jiné životní zkušenosti, a preferoval proto při vyznamenávání trochu jiné osudy a osobnosti,“ uvedl podnikatel Karel Janeček. „Domnívám se ale, že všichni se snažili odměnit ty, na které bylo z různých důvodů dříve zapomenuto, nebo nemohli dříve vyznamenání dostat, a dále na tzv. hrdiny okamžiku. Lidi, kteří někoho zachránili, pro jiné se obětovali atd.,“ dodal.
ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu.
Zdroj: ČTK
