Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady padělatelské dílny. Zcela náhodou je objevili při obhlídce hlavního dómu, informovala Správa jeskyní ČR v tiskové zprávě. První pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století objevili odborníci už v roce 2022.
„Jde o kovové pláty s otvory stejného vzhledu a původu, jako byly nalezeny v bezejmenné chodbě během posledních archeologických výzkumů. Šokující však na tom je, že plechy se nacházely v okolí plochého odlomeného balvanu v těsné blízkosti prohlídkové trasy. Téměř 500 let kolem těchto středověkých artefaktů chodili lidé a od roku 1910 skupiny návštěvníků Kateřinské jeskyně. Plechy se nacházely volně v puklinách podél balvanu,“ uvedl odborný pracovník Správy jeskyní ČR Petr Zajíček.
Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci vyzvedli nález a analyzovali povrch balvanu. Podle nich je pravděpodobné, že právě tento balvan mohl být místem, kde penězokazci vyráželi polotovary z plechů pro výrobu falešných mincí.
Epigrafické a archeologické výzkumy takzvané staré Kateřinské jeskyně na začátku Suchého žlebu začaly v roce 2016. Kromě Správy jeskyní a Univerzity Palackého v Olomouci se na nich podílí Moravské zemské muzeum Brno a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha, který odebírá vzorky uhlíků a datuje je pomocí radiouhlíkové analýzy.
Archeologové při výzkumech nalezli například pravěké ozdoby z ulit sladkovodních plžů, staré zřejmě více než osm tisíc let, či dvě kamenné destičky. Na první z nich byly postavy, na další litery klínového písma. Na stěnách jeskyně bylo prokázáno 15 pravěkých uhlíkových kreseb, podle radiouhlíkového datování nejstarších jeskynních kresebných objektů v České republice.
Vchod do Kateřinské jeskyně je v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Hlavní dóm jeskyně, který je 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký, je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
Zdroj: ČTK
