Otevření renovovaných prostor v historické Fantově budově na pražském hlavním nádraží se blíží. Správa železnic dokončuje obnovu interiérů secesního objektu, na níž se začalo pracovat na podzim 2021. Prostory, kterým se pod dohledem památkářů vrací jejich původní vzhled, se začátkem dubna mimořádně zpřístupnily veřejnosti. Stavební práce skončí v létě a po kolaudaci se pak plné otevření zrekonstruovaných sálů předpokládá na podzim.
Rekonstrukce rozsáhlých prostor secesní Fantovy budovy je rozdělena na dvě etapy. Stavbaři se nejprve zaměřili na kulturní sály v přízemí severní části objektu a přilehlé prostory v navazujících podlažích. Veškeré aktuality, informace o pronájmu i historii budovy přibližuje nový web fantovabudova.cz.
Restaurátoři finišují
Na chodbě, ve Fantově a Sloupovém sálu probíhají aktuálně restaurátorské práce a výmalba, téměř hotové jsou montáže světel. Ve Fantově sálu se pokládají parkety, ve Sloupovém sálu se demontovalo lešení. V kavárně v přízemí je už hotový strop a začaly přípravné práce pro vybudování schodiště do podzemního podlaží. Na chodbě se pokládá nová dlažba a probíhá betonáž železobetonových desek pro osazení eskalátoru.
Zajímavým nálezem bylo pro restaurátory odkrytí zlaceného státního znaku první republiky, který se nacházel pod vrstvami dalších nepůvodních nátěrů. Jeho příběh zůstává tajemstvím, pravděpodobně měl po vyhlášení samostatného Československa v říjnu 1918 vítat T. G. Masaryka jako prvního prezidenta po jeho příjezdu z exilu.
Unikátní prostory znovu ožijí
Ve zrekonstruovaných prostorách se bude nacházet kavárna Foyer Café, multifunkční Fantův sál určený pro pořádání kulturních a společenských akcí a Sloupový sál využívaný jako business lounge. Fantův sál bude provozovat Správa železnic, využije ho pro pořádání kulturních akcí pro veřejnost a pronájmy ke slavnostním účelům.
Provozovatel kavárny a business lounge vzejde z koncesního řízení. Cílem je najít partnera, který prostorám vdechne nový život. „Od nájemce kavárny a Sloupového sálu očekáváme, že zajistí všem návštěvníkům dokonalý servis v podobě kvalitních cateringových služeb, pomůže tyto unikátní prostory oživit a vrátit do centra dění,“ vysvětlil plány Správy železnic její generální ředitel Jiří Svoboda.
Obnovou projde také zbývající část interiérů historické budovy, a to v rámci navazující fáze rekonstrukce. Skončit by měla v závěru roku 2026. Předpokládané investiční náklady na obě etapy dosahují 779 milionů korun.
Postupná rekonstrukce
Výpravní budova od architekta Josefa Fanty je dominantou největšího osobního nádraží v České republice. K odbavování cestujících sloužila do otevření nové podzemní haly v červenci 1977. Od roku 2012 probíhá postupná rekonstrukce s cílem navrátit budově původní vzhled a doplnit nové možnosti využití. V roce 2021 začala celková rekonstrukce vnitřních prostor památkově chráněného objektu, která přímo navázala na obnovu fasády a střechy hlavního nádraží. Všechny veřejně přístupné prostory ve všech podlažích se postupně opravují za úzké koordinace s orgány státní památkové péče s maximální snahou přiblížit se jejich původní podobě.
Historie Fantovy budovy
Současná výpravní budova pražského hlavního nádraží pochází z let 1901 až 1909, svému účelu tedy slouží přes 110 let.
Původní nádražní budova byla postavena v letech 1869 až 1871 pod názvem Nádraží císaře Františka Josefa I. Za jejím návrhem stáli významní pražští architekti Vojtěch Ignác Ullman a Antonín Viktor Barvitius, přední představitelé české neorenesance. Výstavba nádražní budovy začala v roce 1869. Během následujících let došlo k prudkému rozvoji železniční dopravy a budova přestala vyhovovat.
V roce 1899 byla vyhlášena architektonická soutěž na přestavbu nádraží. Samotné stavební práce probíhaly v letech 1901 až 1909 za plného provozu nádraží. Architektem v době přestavby byl Josef Fanta, který patřil k nejvýznamnějším českým architektům své doby a jeho dílo je dodnes považováno za jeden z nejvýznamnějších projektů moderního architektonického stylu. Architekt Fanta navrhl vizuálně působivou, zároveň praktickou budovu v kombinovaném neoklasicistním a secesním stylu. Na její výzdobě se podíleli tři z nejvýznamnějších českých sochařů. Stanislav Sucharda se svým týmem vyzdobil severní budovu včetně sousoší na vrcholu věže. Na dekoru jižní budovy se podílel Čeněk Vosmík, jehož díla dosahují špičkové úrovně v kontextu soudobé plastické české tvorby. Jako poslední nastoupil Ladislav Šaloun, který pracoval na nové přijímací budově. Výstavbu nové budovy doplnila přestavba kolejiště, zejména pak realizace dvorany nad nástupišti.
Hotové nádraží utvořilo jeden architektonický celek, kromě budovy a haly byly v secesním provedení také prvky drobné architektury jako zábradlí u vstupu do podchodů a mobiliář nástupišť. Na novém nádraží cestujícím sloužily velkoryse pojaté čekárny a dvě restaurace, v přepychově zařízených saloncích pro významné hosty čekali na vlak například Tomáš Garrigue Masaryk, Thomas Alva Edison, Charlie Chaplin a mnozí další.
Zdroj: TZ Správa železnic
