Kdy přijde náraz a pražské děti nebudou mít kde usednout do lavic? Už přišel, shodli se starostové a starostky 57 městských částí, kteří se 20. března sešli na radnici Prahy 9 na Sněmu starostů. Hlavním tématem jednání byl hrozící kolaps pražského školství, katastrofální vyhlídky do budoucna a návrhy řešení. Pražské školství je v krizi a podle demografické studie hrozí, že v hlavním městě budou chybět v horizontu osmi let tisíce míst, v roce 2050 už desetitisíce, pokud se nezačnou stavět školská zařízení.
Pozvání na sněm přijal pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN), který spolu se starosty velkých i malých městských částí koordinoval společný postup vůči státu.
Historický dluh ve výstavbě škol
Pražské školství je silně podfinancované, jen na výstavbu, dostavby, přístavby a rekonstrukce základních škol potřebují městské části zhruba 15 miliard korun. Praha dosud měla jen minimální přístup k evropským dotacím a národní dotace ministerstev mířily také do regionů. Pokud nevypíše stát dotační titul či program i pro Prahu a městské části, bude třeba změnit zákon, podle kterého jsou zřizovatelé povinni zajistit místa ve školách. „Se starosty jsme se shodli, že hlavní město historický dluh především ve výstavbě základních a středních škol samo neutáhne. Problém není jen nedostatek míst ve školách, ale i nedostatečné kapacity jídelen, družin a sportovišť. Je proto třeba vyjednat peníze na ministerstvu školství, které podobně sanovalo mnohamiliardovým programem například budování škol ve Středočeském kraji. Navíc nesmíme zapomínat, že Praha obsluhuje i část dětí ze Středočeského kraje, jen na pražských středních školách je 30 procent studentů právě ze středních Čech,“ uvedl pražský radní pro školství Antonín Klecanda.
„Praha je zralá na vyhlášení stavu školské nouze. Jen u nás v Praze 9 chybí téměř tisíc míst v základních školách. Teď dostavujeme ZŠ a MŠ Elektra pro 750 dětí, kterou z velké části financujeme z vlastních zdrojů. Už teď ale víme, že budeme muset rovnou začít stavět další školu a na tu už mít z našetřených rezerv nebudeme. Elektra je za posledních dvacet let jediná nová velká škola, která se v Praze postavila v číslovaných městských částech! Praha byla vždy „otloukánek“ – jako nejbohatší region neměla přístup k evropským dotacím a místo toho, aby to stát kompenzoval národními dotacemi, směřoval je opět do regionů. Praha ale ve školství obsluhuje Středočeský kraj a míří do ní největší počet cizinců ze zemí EU a poslední rok zdaleka nejvíc uprchlíků z Ukrajiny – několikanásobně více než do jiných krajů,“ řekl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
Praha potřebuje víc škol
Podle zástupkyně malých městských částí, starostky Slivence Jany Plamínkové (STAN) ovlivňuje nedostatek kapacit ve školách přímou úměrou i kvalitu vzdělávání. „Pokud máte ve třídě 33 dětí místo 25 a pět z nich navíc neovládá češtinu, zároveň jste museli udělat z odborných učeben kmenové třídy a děti se o půlených hodinách učí v jídelně, zajistit kvalitu prostě není v lidských silách. My například ve Slivenci stavíme kontejnerovou školu, jejíž cena se vlivem inflace a zdražování stavebních prací zvýšila, a pokud neseženeme peníze na dostavbu, v září místo dvou nebo tří prvních tříd otevřeme jednu a děti prostě nebudeme mít kam dát,“ dodala Jana Plamínková.
„Praha je specifická v tom, že v ní chce spoustu lidí bydlet a pracovat a všichni zároveň nenávidí Pražáky. Obzvláště ve sněmovně. Stát ale nesmí dávat od problému ruce pryč. Odnesou to hlavně děti. A městské části ani město rozhodně nemají prostředky na výstavbu potřebných škol. Jedna škola pro tisíc dětí vyjde na 1,3 miliardy a v Praze jich je potřeba víc než deset. Absolutně nedostačující je rovněž současný příspěvek na žáka – hlavní město Praha bude v důsledku energetické a inflační krize muset přispět městským částem více na provoz škol a zvednout současný příspěvek na žáka na zhruba 10 tisíc korun,“ doplnil starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS).
Vyjednávací tým starostů
Sněm starostů ustanovil vyjednávací tým ve složení Antonín Klecanda, Tomáš Portlík, Jana Plamínková a pražská zastupitelka Mariana Čapková (Praha sobě), který neprodleně zahájí jednání s ministerstvem školství (MŠMT), ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a ministerstvem financí (MF). Své požadavky zaslal tým ministerstvům a vedení města. Starostové pražských městských částí požadují po MŠMT a MMR změnit způsob podpory pražského školství a vytvořit národní dotační program na opravy a modernizace škol. Zároveň chtějí po MŠMT, aby jednalo s magistrátem o převodu státních budov, které lze přebudovat na školy, do vlastnictví města. Starostové také zopakovali požadavek z letošního února, aby město zvýšilo příspěvek na žáka na 10.000 korun. S vedením města o tom podle Portlíka již začali jednat. Další zasedání starostů, kde se bude výše příspěvku řešit, má být v červnu.
Čísla mluví jasně
Situaci v pražském školství silně ovlivňuje dlouhodobý růst cizinců v Praze (za posledních 20 let růst z 61 tisíc na 230 až 320 tisíc) a s růstem počtu cizinců musíme počítat i v budoucnu. Růst počtu dětí cizinců: (bez ukrajinských azylantů) a jejich účast v pražských školách; v Praze je nejvíce dětí cizinců ze všech krajů Česka (ZŠ: 9,1 % vs. celé Česko 3,2 %) (IPR). Počet azylantů z Ukrajiny: v pražských školách: MŠ 1 737, ZŠ 8 652, SŠ: 437 (IPR). Počet dětí ze Středočeského kraje na pražských školách: na pražských ZŠ 5,9 %, na středních 30 % (IPR).
Zdroj: TZ MČ Praha 9, ČTK
