V Praze se minulý týden uskutečnilo setkání odborné veřejnosti, na němž vědci, lékaři či právníci sdíleli své poznatky ohledně epidemie covid-19 a jejích dopadů na jednotlivce a společnost. Jednalo se o první československou konferenci, na níž ve třech sekcích zazněly příspěvky imunologů, epidemiologů, vakcinologů, klinických lékařů různých specializací, právníků či ekonomů.
Záštitu nad konferencí převzala senátorka Alena Dernerová, a to ve spolupráci se senátory Jitkou Chalánkovou a Janem Žaloudíkem. Všichni tři jsou lékaři. Podle odborného garanta imunologické sekce konference, profesora Jaroslava Turánka, cílem konference bylo zhodnotit situaci posledních dvou let z pohledu imunologie, vakcinologie a klinických projevů onemocnění covid-19, zhodnotit výsledky opatření proti covidu a přijaté vakcinační strategie.
Na JIP minimum lidí s reinfekcí
Zaznělo plno příspěvků z praxe lékařů i z poznatků vědců. Kupříkladu viroložka Hana Zelená, která vede Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě, hovořila o protilátkách, které jsou podle jejích slov důkazem o prodělané infekci. Připomněla, že na nemocničních JIP končí nejčastěji lidé nevakcinovaní, kteří covid-19 neprodělali, následovaní lidmi vakcinovanými, kteří jej neprodělali, přičemž naprosté minimum je tam lidí, kteří infekci prodělali, ať již jsou očkovaní či neočkovaní.
Na konferenci dále vystoupili také odborníci na imunologii, epidemiologii a mikrobiologii, jako například Vojtěch Thon, Omar Šerý, Jiří Beran či Jiří Šinkora. V klinické sekci konference promluvili lékaři různých specializací, kdy každý na základě každodenního praktického kontaktu s pacienty popsal dle své bezprostřední zkušenosti průběh onemocnění, možnosti léčby a dopady vakcinace.
Diskriminace neočkovaných
Co se týče omikronu, na konferenci zaznělo, že se jím mohou nakazit očkovaní i neočkovaní a obě skupiny jej mohou šířit. Kritizovány byly certifikáty, které toto neberou v potaz, přičemž neočkovaní jsou diskriminováni tím, že nejsou doposud vpouštěni na společenské, kulturní či sportovní akce. A to ani v případě prokázání nepřítomnosti viru. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se nedávno nechal slyšet, že by se to mělo změnit.
Konferenci, na níž se svými příspěvky vystoupili také právníci jako Jana Zwyrtek Hamplová nebo Tomáš Nielsen, kteří kritizovali návrh novely pandemického zákona, vylučování neočkovaných z veřejného života a další restrikce, uspořádaly institut Pro Libertate, Nadační fond Svědomí národa a neformální diskusní platforma Iniciativa nezávislých lékařů a vědců.
Z hlídacího psa demokracie pitbulem
Reflektována byla také role médií v covidové době a s ní souvisejících opatření a restrikcí. Politolog Michal Klíma ve svém příspěvku uvedl, že z mainstreamové diskuse je vylučována první liga odborníků a hlavní slovo dostává druhá liga, která neustále vyhlašuje katastrofické scénáře a děsí veřejnost, což je vydáváno za vědecký konsenzus. Dále řekl, že mnohá média, která jsou v demokracii důležitou složkou, se z hlídacího psa demokracie stala pitbulem, který se snaží uštvat oponenty.
V rámci konference vystoupila také novinářka Markéta Dobiášová, která působila ve veřejnoprávních i soukromých médiích. Popsala dvouleté mediální zkušenosti z doby covidové a oznámila, proč odchází z mainstreamu a bude připravovat vlastní projekty. Mainstreamová média podle jejích slov selhala, kupříkladu neřeší možné střety zájmů u lidí, kteří se ke covidu veřejně vyjadřují, novinářka se setkala i s cenzurou. Celodenní akce se konala v žižkovských prostorách Vachler Art, které pro tuto příležitost zdarma poskytl producent Petr Vachler. Záznam konference lze nalézt na webu covidkon.cz.
