• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Vědci zjistili, proč se lidé šťourají v nose a vydolované „poklady“ s chutí baští. Příčina je biologická!

    28.10.2022

    Že být vědcem není vždy jen neskutečná nuda, dokazuje nedávná studie, která se zabývala nechutným, ale přesto dost legračním fenoménem: vědci si totiž posvítili na příčinu šťourání se v nose. Můžeme se jen dohadovat, jak přišli zrovna na takové téma výzkumu – člověk skoro vidí před očima scénu z laboratoře, kdy tým vědců v bílých pláštích zrovna nemá do čeho píchnout, nudou se šťourají v nose a najednou jeden z nich prohlásí: „Hej, pojďme udělat studii o šťourání se v nose!“ Ať už byl začátek jakýkoliv, výsledky jejich výzkumu jsou ale překvapivě zajímavé!

    Černá díra začala „zvracet“ věci, které spolkla před 3 lety! Unikátní jev zpozorovali astronomové poprvé

     

    Vedoucí studie Anne-Claire Fabre z Přírodopisného muzea v Londýně (Natural History Museum in London), tvrdí, že seriózních studií na toto téma je vskutku pomálu. Existuje podle ní několik výzkumů, které se šťourání v nose věnovaly z psychologického hlediska, ale těžko bychom hledali výzkumy, které by tento fenomén zkoumaly z pohledu biologie. Navíc prý většina dosavadních výzkumů na toto téma byla psaná spíše jako vtip, než seriózní vědecká práce.

    Když tedy vědci zkoumali tento poněkud nechutný úkon, který obvykle vnímáme jako odporný zlozvyk, zjistili naprosto nečekanou věc. Lidé, kteří se šťourají v nose a vyšťourané „šušně“ potom zbaští (Taky se vám právě zahoupal žaludek?) podle těchto vědců mají mnohem méně zubních kazů!

    Jiná studie ale zase prokázala, že šťourání se v nose napomáhá šíření bakterií jako je stafylokok. Vědci dokonce varují, že strkání špinavých rukou do nosních dírek může (opět díky přenosu bakterií) vést až k zápalu plic, který je ve světě jednou z nejčastějších příčin smrti.

    Dynamitový strom: brutální a nemilosrdný zabiják umí bodat, střílet i otrávit

     

    Lidé ale nejsou jediným druhem, který si tento zvyk osvojilo. Ksukol ocasatý, vzácná poloopice z ostrova Madagaskar, které místní domorodci dali přezdívku Aye-aye, byla také přichycena přímo při činu. Ksukol je známý díky svému dlouhému, tenkému prostředníčku, který obvykle používá k vyšťourání hmyzu ze skulinek stromů. Stejně tak se ale tímto dokonalým „šťourátkem“ prohrabuje i ve vlastním nose!

    Vědci dodávají, že téma šťourání se v nose je zoufale málo prozkoumané a bylo by vhodné v této oblasti udělat seriózní, rozsáhlý výzkum. Přejeme jim hodně štěstí: kdo by nechtěl mít jako oficiální náplň práce šťourání se v nose?

    Chytrý steak? Studie odhalila, že krávy mají sofistikovanou řeč s více než 300 slov!

     

    Zdroj: Hull Live, European Respiratory Journal



    Nepřehlédněte