- Bettyina rodina se často stěhovala kvůli práci jejího otce, který po vystudování Harvardovy univerzity pracoval jako důlní inženýr. Zároveň však dokázal svoji rodinu velmi dobře finančně zajistit. Betty tak spolu se svými blízkými bydlela ve velkém domě navštěvovaném mnoha hosty.
- Dostalo se jí také vzdělání obvyklého pro tehdejší dívky z lepších rodin. To vše však skončilo v roce 1920 v důsledku předčasného úmrtí jejího otce na zápal plic.
- I tak roku 1924 Betty ukončila studium na Rooseveltově střední škole v Seatlu a začala studovat na univerzitě.
- V červenci 1927 se vdala za Roberta Eugene Hesketta (1895 – 1951), vysokého, pohledného a o 12 let staršího. Bob pracoval v pojišťovnictví, ale jeho touhou bylo vlastnit slepičí farmu. Vyhlédl si pro ni místo na Olympijském poloostrově, několik kilometrů jižně od Port Townsendu ve státě Washington.
- Ukázalo se, že přes veškerou snahu nešlo o životaschopný, natož úspěšný projekt. Bob se navíc stále věnoval své práci a tíha každodenní péče o farmu ležela především na Betty. Po narození dvou děvčátek, Annie (1928) a Joan (1930), a vzhledem k těžké práci, která nikdy nebyla, a ani nemohla být hotová, se Betty v březnu 1931 vrátila i s dcerami do Seattlu k matce a sourozencům.
- Ti na tom nyní nebyli finančně dobře. Malé úspory z doby, kdy byl ještě naživu otec se velmi rychle rozplynuly, a tak Betty nyní brala práci, jaká se naskytla. Také se rozvedla a po rozvodu se bývalí manželé už nikdy nesetkali.
- Všechno to vypětí a nedostatečná výživa se projevilo tím, že Betty onemocněla tuberkulózou a v letech 1937 – 1938 strávila devět měsíců v léčebně pro chudé ve „Firland Sanatorium“ poblíž Seattlu.
- Se svým druhým manželem, Donaldem C. MacDonaldem (1910 – 1975), se seznámila krátce po začátku druhé světové války a 24. dubna 1942 se za něho provdala.
- Všichni se potom přestěhovali s dcerami na Vashon Island, rovněž ve státě Washington, kde Betty napsala většinu svých knih. Ve čtyřiceti letech už byla Betty uznávaná spisovatelka, jejíž příjmy dokázaly rodinu dostatečně zajistit. Obě dcery dospěly, provdaly se a odešly z domova.
- V roce 1956 McDonaldovi opustili ostrov a odstěhovali se do klimaticky příznivější Kalifornie, kde v Carmel Valley koupili menší dobytčí ranč. Betty pokračovala dál v psaní, ale už za necelý rok přišly další zdravotní potíže. O život ji 7. února 1958 ve věku padesáti let na vrcholu svých duševních a fyzických sil připravila rakovina dělohy, onemocnění, které by dnes zřejmě bylo včas podchyceno preventivními vyšetřeními.
- Betty proslavila již její první kniha „Vejce a já“ (The Egg and I), vydaná v roce 1945. Stala se bestsellerem a byla přeložena do dvaceti jazyků a zfilmována. I další knihy byly úspěšné, o čemž svědčí vydání v milionových nákladech.
- Po vydání knih došlo ke dvěma soudním sporům, když se v románových postavách poznali skuteční lidé a požadovali za tuto újmu vysoké finanční náhrady. Jedna žaloba byla vyrovnána mimosoudně, druhou řešil v roce 1951 soud.
- Sestrou Betty McDonaldové je americká spisovatelka Mary Bardová (1904 – 1970), nejstarší z celkem pěti sourozenců. V době jejího dětství se rodina stěhovala tak často, že až do svých 13 let nedokončila žádný školní rok v jedné škole. Je autorkou série knih pro dívky a tří autobiografických děl. Česky vyšly dvě její knihy: „Čtyřicítka – no a co?“ a „Buď sama sebou“, poprvé v 50. letech a podruhé v roce 2009 a 2011.
