• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Víte, komu vděčíme za naše každé třetí sousto? Opylovače najdeme i mezi savci a dokonce plazy

    1.7.2020

    Rostliny se rozmnožují dvojím způsobem. Při tzv. nepohlavním množení, jako je například pomocí cibulek, hlíz, odnoží nebo oddenků, jsou nové rostliny geneticky totožné s rostlinou mateřskou. Jedná se v podstatě o její klony. Výhodou tohoto způsobu rozmnožování je jeho rychlost, nevýhodou však zase skutečnost, že se takto vzniklé nové generace rostlin hůře přizpůsobují změnám v prostředí.

    Druhý způsob rozmnožování je pohlavní, kdy nové rostliny nesou geny dvou jedinců, a každá tak má v podstatě odlišnou genetickou výbavu. Díky tomu se v takovém novém pokolení vždy najde několik jedinců, kteří se s případnými změněnými podmínkami vyrovnávají již lépe a zajišťují tak pokračování rostlinného druhu.

    Ze života hmyzu. Drvodělky, „velcí černí čmeláci“

    Rostliny se však kvůli oplodňování nemohou scházet, to jim musí zajišťovat někdo pohyblivější. Kromě větru a vody často pylová zrna z jedné rostliny na druhou přenášejí živočichové. Zdaleka se však nejedná pouze o hmyz, tedy například o včely a čmeláky, mouchy, komáry a ovády, motýly (jedná se zejména o lišaje, kteří jsou na opylování rostlin velice vhodnými kandidáty, a to zejména díky svým dlouhým sosákům) a některé brouky, ale mezi opylovači najdeme rovněž i ptáky, plazy (některé druhy ještěrek) a savce. Existuje dokonce i několik měkkýšů, kteří se živí nektarem, a přitom přenášejí pyl.

    Lišaj smrtihlav, motýl s pirátskou vlajkou

    Většina lišajů, kteří skutečně mívají sosák mnohem delší než například čmeláci, však létá až při soumraku nebo přímo již za tmy. Rostliny s nejdelšími květními trubkami, z hlediska opylování závislé na lišajích, proto často otevírají své květy až večer a v noci, kdy také začnou intenzivněji vonět.

    Ptačí opylovači jsou hned po hmyzu druhými nejpočetnějšími opylovači. Mezi nimi vynikají zejména američtí kolibříci s dlouhým tenkým zobákem, kterým, podobně jako lišajové, dosáhnou také i do květů s dlouhou květní trubkou.

    Opylovače mezi savci najdeme zejména též ve vzduchu, neboť dovedou létat. Jedná se o nejrůznější druhy netopýrů a kaloňů. Některé tropické rostliny, například banánovníky, jsou právě na kaloních a netopýrech zcela závislé.

    úročník bolhoj

    Hmyzí loučky pomohou udržitelnému životu

    Mezi savce patří i největší opylovač světa, metrový lemur vari z Madagaskaru. Stejně jako i jiní savčí opylovači má štíhlý a protáhlý čenich a také dlouhý jazyk. Navíc je silný a obratný, a tak se stal téměř výhradním opylovačem madagaskarské palmy poutníků, vysokého stromu s plochým vějířem listů na vrcholu.

    Díky všem těmto živočišným opylovačům máme na svých stolech dostatek ovoce a zeleniny, rostlinné oleje, píci pro dobytek nebo nové, výnosnější odrůdy zemědělských plodin. Jak již bylo řečeno výše, pravděpodobně jim prý přímo vděčíme dokonce za naše každé třetí sousto…

    FOTO: Opylovači

    Opylovači - včela medonosnáOpylovači - lišajOpylovači - Lemur VariOpylovači - čmelákOpylovači - kaloň
    Další fotky
    Opylovači - kolibřík


    Nepřehlédněte