• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Výstava malíře Jiřího Štourače v Královském letohrádku se blíží ke konci

    13.10.2023

    Výstava obrazů Jiřího Štourače, kterou otevřel pražský Letohrádek královny Anny (někdy zvaný Belveder) po covidových zákazech, se chylí ke konci; nastane poslední den října.

    Obrazy Jiřího Štourače obohacují oba sály v přízemí renesančního letohrádku. Prvnímu prostoru dominují motivy středomořských architektur, interiérů a zátiší. V druhém, větším sále se návštěvník na velkoformátových plátnech setkává s figurální malbou.

    Malíř Jiří Štourač (1960 v Novém Městě na Moravě, absolvent AVU, poté žák prof. Oldřicha Oplta, pozdější asistent v ateliéru kresby Jitky Součkové) často zachycuje blízké osoby, ale konkrétní okamžik setkání přenáší do idealizovaného prostoru, výsledné postoje nebo gesta postav konstruuje na ploše plátna znovu a rozvážně. Jako kontrast a malé narušení klidného celku se v posledním těžišti výstavy nachází série černobílých ilustrací ke slavné knize Mor od Alberta Camuse.

    Kurátorem výstavy je Norbert Schmidt.

    Sochař Josef V. Pekárek se narodil před 150 lety. Znáte jeho nejznámější sochu?

     

    Renesanční stavbu v Královské zahradě nechal zbudovat kolem poloviny 16. století císař Ferdinand I. Habsburský pro svoji paní Annu Jagellonskou italským mistrem Paolem della Stellou. Ten ji vyzdobil cyklem reliéfů – výjevů z řeckých a římských bájí. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších obrazových encyklopedií antické mytologie severně od Alp. Místy je soubor aktualizován o alegorie oslavující habsburského stavebníka a jeho rod. Návštěvník si bude moci jednotlivé renesanční výjevy snadno dešifrovat pomocí malého průvodce.

    Ve velkém společenském sále v prvním patře Belvederu se nachází poslední velký obrazový cyklus natrvalo spojený se stavbou. Stěny tu zdobí série akademických nástěnných maleb od Christiana Rubena a jeho žáků z poloviny 19. století, zobrazujících vybrané kapitoly z českých dějin.

    Zdroj: Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu



    Nepřehlédněte