• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Vzdělaná a krásná Anežka Přemyslovna. Stala se průkopnicí nemocniční péče

    2.3.2021
    Karel Dudek

    Byla to světice. Již tehdy, ve třináctém století. Světice, která nebyla ani rozsápána lvy, ani neskočila v plamenech. Královská dcera, vzdělaná a krásná. Usmýkaná tehdejším ženským údělem, politických sňatků z vypočítavosti. Předurčena porodit dědice, byla vždy na poslední chvíli odmítnuta. Její otec, Přemysl Otakar I. se právem mohl cítit uražen a ponížen. Ani jeden z jeho plánů, dobře dceru provdat, nevyšel. Výchova u premonstrátek v Doksanech však nazmar nepřišla.

    Pak přišel konec roku 1230 a Přemysl Otakar I. zemřel. Na trůn nastoupil, díky Zlaté bule, kterou získal, jeho syn Václav I. Byl to rytíř v pravém smyslu toho slova a své sestře Anežce dopřál svobodu volby. Neudělal z ní figurku pro svoje mocenské zájmy, právě naopak. Nechal jí volnou ruku a zaštítil ji podporou krále. Anežka se rozhodla pro církevní dráhu a charitativní činnost. Nikoliv tu velmi často proklamativní, jak ji známe dnes, ale pro tu skutečnou. Její teta byla svatojiřskou abatyší a její sestřenice Alžběta Uherská dokonce světicí. Staly se její inspirací. Anežka však nebyla žádná putička, sedící v koutě. Byla to žena energická, cílevědomá, vědoucí velmi dobře co chce, a co má dělat. Královské geny se nezapřely. Již v roce 1232 založila na Starém městě, při kostele sv. Haštala špitál, jehož bratrstvo se staralo o nemocné, chudé a opuštěné. Toto špitální bratrstvo bylo v roce 1237 povýšeno papežskou bulou na mužský špitální a rytířský řád, Křížovníků s červenou hvězdou.

     

    Tip na výlet: Johanitská komenda v Českém Dubu v sobě ukrývá prvky mnišství a rytířství. Přeneste se do středověku

    Tento rytířský řád je velmi specifický a unikátní. Mužský řeholní, rytířský řád, založený ženou. Řád typicky český, jeho členy mohou být jen Čechové, po obou rodičích. Jejich sídlo dnes naleznete v kostele sv. Františka z Assisi, nedaleko Křížovnického náměstí. Řád velmi brzy získal na popularitě a rozšířil se po všech zemích Koruny české a dokonce i do Vídně. Roku 1234 založila Anežka, s podporou bratra, klášter Na Františku. Klášter podvojný, kde sídlily klarisky, a v mužské části minorité. Anežka opravdu nezahálela. Věnovala se organizační činnosti a ani na diplomatické dráze nezůstávala nečinnou. Věděla velmi dobře, že není jen tak někdo a její pokora před Bohem zdaleka ještě neznamenala pokoru před lidmi. Urovnávala spory mezi Přemyslovci i směrem do ciziny. Usmířila bratra se svým synovcem Přemyslem Otakarem II. a mnohé další spory.

    Byla obětí mocenských intrik a tahanic. Svatá Anežka Česká, princezna, která nebyla pyšná

    Zemřela v úctyhodném věku 71 let, 2. 3. 1282. Již Eliška Přemyslovna se pokoušela prosadit její kanonizaci a v tomto úsilí pokračoval i její syn Karel IV. Byla to marná snaha. Nekonečných 730 let musela Anežka čekat. Asi proto, aby se naplnilo staré proroctví. Až bude Anežka svatořečena, bude národ svobodný. Stalo se to 12. 11. 1989.



    Nepřehlédněte