Zachránila Slavatu a Martinice Panna Marie?

24.9.2020
Jaroslav Svoboda

Pražská defenestrace 23. května 1618 byla aktem odporu českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem proti porušování Rudolfova majestátu, který potvrzoval svobodu náboženství v Českém království. Defenestrace vlastně zahájila české stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Jak je známo, byli při ní z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius.

V úterý 22. května 1618 proběhlo v paláci Smiřických jednání předáků stavovské opozice a bylo zde rozhodnuto o provedení defenestrace. Následující den po osmé hodině ranní se účastníci sněmu vydali na Pražský hrad. Celé akci předcházela porada zahájená modlitbami v tzv. zeleném pokoji, kde se konávaly sněmy. Po poradě se účastníci vedení Jindřichem Matyášem Thurnem a Václavem Budovcem z Budova vydali do Starého královského paláce, přesněji do Ludvíkova křídla, kde se nacházely místodržitelské kanceláře.

Zapomenutá druhá pražská defenestrace se odehrála před 535 lety. Byla krvavá stejně jako první

V kancelářích poté zinscenovali improvizované soudní líčení proti dvěma ze čtyř přítomných ministrů (Slavatovi a Bořitovi z Martinic). Oba místodržící byli shledání vinnými z rušení majestátu, nepřáteli stavů i obecného dobrého a odbojníky království Českého (velezrádci) a odsouzeni k trestu smrti vyhozením z oken v druhém patře, která byla ve výšce zhruba 16 až 20 metrů nad zemí.

Vynesený rozsudek přečetl Pavel Říčan: „Poněvadž stavové jsou v tom vskutku přesvědčeni, že oba pánové mají za rušitele Majestátu považováni být, proto prohlašují je za nepřátele své a obecního dobrého i za odbojníky království českého vůbec.“

První byl z okna vyhozen Martinic. Při pádu prý stihl vykřiknout: „Jesu, Maria, miserere mei!“ Jeden ze stavů reagoval slovy: „Schválně, jestli mu ta jeho Marie pomůže.“ Když se poté podíval z okna do příkopu a viděl Martinice živého, zvolal: „U všech svatých! Ona mu pomohla!“ Poté byl vyhozen Slavata, který si při pádu těžce zranil hlavu, a sekretář Fabricius.

Konšelé si zopakovali defenestraci. Po šesti stoletích znovu z oken

Všichni tři ale pád přežili. Katolická strana i samotní defenestrovaní to přičítali zásahu Panny Marie. Naopak protestanti, zejména Václav Budovec z Budova a Pavel Skála ze Zhoře tvrdili, že to bylo tím, že pod okny paláce bylo mnoho odpadu, papíru aj. Slavata to však odmítl  se slovy: „z toho okna vyhozený ne měkce na papíry, ale tvrdě na kamení pod oknem ležící padl jsem, takže jsem se nemálo ztloukl a sobě hrubě na životě a zdraví ublížil.“

Podle výzkumů by se na prudkém svahu velké smetiště neudrželo, což bylo potvrzeno i archeologickým výzkumem pod Ludvíkovým křídlem paláce. Defenestrovaným spíše pomohl prudký svah, po kterém se po dopadu „sklouzli“. Oběti pak zřejmě ochránil i tlustý oděv typický pro tehdejší dobu.



Nepřehlédněte