třicetiletá válka
Brno se ubránilo švédské armádě! Průvod nadšenců v dobových kostýmech zahájil městské oslavy
Dvě stovky příznivců vojenské historie v dobových kostýmech v sobotu dopoledne prošly Brnem a zahájily tak hlavní program oslav Dne Brna. Připomíná úspěšnou obranu města za třicetileté války a vzdává hold tehdejším obráncům.
Před 429 lety se narodil Jan Amos Komenský. Byl nejen pedagogem, ale i spisovatelem a duchovním
„Vše na tomto světě se dá napravit jen jemným teplem lásky.“ Esence výroku jednoho z největších myslitelů, spisovatelů a filozofů, jenž proslul zejména jako reformátor pedagogiky, vystihuje způsob, jakým své dílo uskutečnil.
Sasové se neštítili porušit azyl svatyně. Život ve stínu smrti
Třicetiletá válka. Začala v Praze a v Praze také skončila. Neblahé prvenství, o které tehdy nikdo jistě nestál. Osmého listopadu uplynou čtyři století od jedné, celkem bezvýznamné bitvy, co do počtu vojsk i rozsahu. Žoldáci mnoha zemí v ní jen lehce potrénovali na bitvy mnohem strašnější, protože zrůdná mašinérie války se teprve začínala rozjíždět. Předehrou a historickým začátkem této nekonečné války byla defenestrace z 23. 5. 1618.
Zachránila Slavatu a Martinice Panna Marie?
Pražská defenestrace se v roce 1618 obešla bez obětí na životech. Proč tomu tak bylo, je dodnes záhadou. Mohla skutečně katolické místodržící zachránit modlitba a Panna Marie?
Za třicetileté války vesnice téměř zanikla, osídlil ji lid z Ústecka
Vesnice Mírovice ležící těsně za hranicí Prahy je jen menší osadou, ačkoliv v posledních letech se ani jí nevyhnula developerská výstavba rodinných domů. Její historie je však velice zajímavá.
Válečná loď Vasa. První plavba byla i tou poslední
Lidská pýcha je pořád stejná. Naprosto nezáleží na tom, jaké datum je právě v kalendáři. Rok 1628 nebo 1912? Nedostatek pokory dokáže potopit každou loď. Kolos Titanik i dřevěnou kocábku, s výtlakem čtyřicetkrát menším. Pýchu britského námořnictva i toho švédského, o tři století dříve. Obě lodi se potopily na své první plavbě. Jedna v ledové, dubnové noci, druhá v létě, za dělových salv a jásotu nic netušících davů.
Bude mít vodní doprava u nás boom? Na Máchově jezeře v tom mají jasno
Dříve tu bylo skutečné moře, dnes je tu Velký rybník – Máchovo jezero. A všude kolem kraj voňavých borovic, pískovcových skal i hradů. Když Karel IV. nechal v roce 1366 jezero založit, věděl proč.
Návrat padlého sloupu. Prázdné místo čekalo dlouhých 102 let
Je konec října roku 1648. Ve vestfálském, katolickém Münsteru a v nedalekém, ale protestantském Osnabrücku, byl podepsán mír, po nekonečném, válečném běsnění, které trvalo třicet let. Územní zisky nás zajímat nemusí. Mnohem důležitější byla otázka náboženská. Cuius regio, eius religio. Čí vláda, toho náboženství. V Čechách vládli Habsburci, a ti rozhodně nebyli ochotni vládu předat někomu jinému. Zpackaná vzpoura protestantských stavů, která se odehrála o třicet let dříve, byla tímto podpisem definitivně uzavřena.
Pokrokový jezuita odsoudil mučení čarodějnic. I když tím riskoval život
Na začátku 17. století Evropu sužuje neúroda, hladomor a nemoci včetně moru. Situace je horší o to, že kromě třicetileté války k jejich rozšíření přispěl i klimatický výkyv později označovaný jako malá doba ledová. Strádající lidé vidí ale jinou příčinu tohoto stavu – čarodějnice. A žádá vrchnost, aby proti nim účinně zasáhla.
Oběť nebo šílená vražedkyně. Detektivní thriller starý 400 let
Stavovské povstání bylo v plném proudu, válčilo se, politikařilo. Skandální případ prvorozené dcery mocného rodu Smiřických přesto zahýbal Čechami. Pronikl do folklóru v podobě písničky o Jičínu, krásném ovčáčkovi a zamilované panně. Uvízl v historické paměti – byla však Eliška obětí úkladů, nebo šílenou vražedkyní?
Fanatický rekatolizátor Jaroslav Bořita z Martinic skončil na hnoji. Bolestné si vybral při pobělohorských konfiskacích
Z Martinic. Příjmení kdysi slavné panské rodiny, která pocházela z rodu Kouniců a měla s nimi společný erb. Svůj původ Martinicové odvozovali z tvrze a vsi Martinice u Votic.
V bitvě u Lützenu padl švédský král, v ohrožení se ocitl ale i Albrecht z Valdštejna. Naštěstí tam měl své pappenheimské
Na podzim roku 1632 se Albrecht z Valdštejna rozhodl se svou armádou přezimovat v protestantském Sasku, které nebylo po čtrnácti letech války ještě tak vydrancované jako okolní země. Sasští panovníci z obav před řáděním císařského vojska požádali o pomoc švédského krále, aby jim pomohl cizí vojsko ze země vyhnat…
U Lomnice nad Lužnicí stavovské vojsko zvítězilo. I tak to ale byl začátek jeho konce
Po smrti českého krále a římského císaře Matyáše, bratra Rudolfa II., vypukly v českých zemích rozpory mezi katolíky a protestanty naplno. Vše začalo defenestrací dvou katolických místodržících z oken Pražského hradu 12. května 1618. Začala třicetiletá válka.
Bleskové a brutální dobytí Písku přežilo jen 20 mužů. Když se bojuje, amatéři na profesionály prostě nestačí
Třicetiletá válka se roku 1620 naplno rozhořela a více jak padesátitisícová spojená vojska katolické německé Ligy pod velením vévody Maxmiliána I. Bavorského zvaného „Veliký“ a hraběte Karla Bonaventury Buquoye oblehla stavovský Písek. A začalo jít do tuhého.
On je Francie a ona mu leží u nohou. Richelieu, génius i ďábel
Pronikavý, pichlavý pohled, který proniká do hloubi duše. Před jeho očima uhýbá i král. Hypnotizuje svoji oběť jako had. Audienci uděluje jenom zřídka, ale dozví se vše, co potřebuje. Mocný a nenáviděný. Je mi jedno, jestli mě nenávidí, hlavně když mě poslouchají, to je jeho krédo. Už ani neví, kdy se naposledy věnoval církevním záležitostem. Raději má jezdecké boty, než kněžský ornát. On je Francie a ona mu leží u nohou.
Švédský maršál, postrach císařských vojsk za třicetileté války. Kudy táhl, tudy drancoval. I v Čechách
Právě proto mu naše dějiny nevěnují příliš pozornost, a pokud ano, tak spíše negativní. Ve skutečnosti patřil maršál Banér mezi nejlepší vojevůdce nejen své doby. Na bojištích po Evropě prožil takřka celý svůj dospělý život, celkem 26 let. A měl rád nejen boj, ale i své vojáky.
Drtivá porážka vzbouřených stavů u Záblatí. V umění válečném tu byly jen zmatenými učedníky
Jeden z prvních střetů třicetileté války ukázal, jakými nedostatky trpí stavovské vojsko. Z bitvy u Záblatí, k níž došlo 10. června 1619, si čeští páni ještě mohli vzít poučení, ale nestalo se tak. Logickým důsledkem pak byla jejich tragická prohra o necelý rok a půl později – 8. listopadu 1620 na Bílé hoře.