Švédský maršál, postrach císařských vojsk za třicetileté války. Kudy táhl, tudy drancoval. I v Čechách

Další fotky

Právě proto mu naše dějiny nevěnují příliš pozornost, a pokud ano, tak spíše negativní. Ve skutečnosti patřil maršál Banér mezi nejlepší vojevůdce nejen své doby. Na bojištích po Evropě prožil takřka celý svůj dospělý život, celkem 26 let. A měl rád nejen boj, ale i své vojáky.

Celé jeho jméno znělo Johan Gustafsson Banér (23. června 1596  – 10. května 1641), ale říká se mu též Banier, Banner, Banerus nebo Bannier a někdy v naší starší literatuře i Jan místo Johann. Pocházel ze starobylé švédské šlechtické rodiny, která se ve 14. století přestěhovala z Dánska do Švédska. V době Johanova narození byl jeho rod povýšen do rytířského stavu. Později se ale jeho otec Gustav Banér, v době panování Karla IX., dopustil vlastizrady a byl spolu s jinými třemi královými rádci roku 1600 popraven za to, že podporoval katolického polského krále Zikmunda III. v jeho úsilí o získání švédského trůnu.

Ani ryba, ani rak. Královna Kristýna, podivná žena i královna, vydrancovala i Čechy

Roku 1615, za vlády krále Gustava II. Adolfa, vstoupil Johan Banér do švédské armády, kde udělal poměrně rychlou kariéru. Roku 1621 byl u Rigy těžce zraněn a následovalo povýšení na plukovníka. Roku 1626 byl jmenován velitelem v Rize, potom se roku 1629 účastnil vyjednávání s Polskem a roku 1630 se stal generálem pěchoty. Krátce na to táhl s králem Gustavem II. Adolfem do Německa.

Nejkrvavější bitvu třicetileté války předcházelo podle pověsti tajemné znamení. Víte jaké?

V bitvě u Breitenfeldu roku 1631 poprvé velel švédské jízdě a jako velitel pravého křídla švédského uskupení úspěšně odrazil útok Pappenheimovy císařské jízdy, za což dostal čestnou přezdívku „švédský lev“.

Vyznamenal se také při dobývání Aušpurku a Mnichova, v bitvách u Donauwörthu a na řece Lechu 15. dubna 1632. V bitvě u Alte Veste v létě 1632 byl raněn do ruky. Při ústupu Švédů k Lützenu byl pověřen velením švédských oddílů v týlu a donutil císařského velitele Aldringena k ústupu z Bavorska. Poté, co král Gustav II. Adolf 16. listopadu 1632 padl v bitvě u Lützenu, chtěl Johan Banér odejít z armády, ale švédský kancléř Axel Oxistierna ho přemluvil, aby zůstal ve službě.

Drtivá porážka vzbouřených stavů u Záblatí. V umění válečném tu byly jen zmatenými učedníky

Společně se saskou armádou pak Johan Banér už jako polní maršál vtáhl přes Slezsko do Čech, ale celé toto tažení zastavila porážka švédského spojence Bernarda Výmarského v bitvě u Nördlingenu 6. září 1634. Přesto Banér zvládl zpustošit Čechy od hranic až po Žatec a ustoupil až pod tlakem císařských vojsk. Po uzavření pražského míru roku 1635 se se svou armádou ocitl ve velmi nejistém postavení. Skvělé vítězství Švédů nad Sasy u Kiritzu a Wittstocku 4. října 1636 umožnilo švédskou kampaň v Německu obnovit a Banér na něm ukořistil 41 děl, 151 praporů, množství zásob a dokonce i osobní majetek saského kurfiřta vč. jeho stříbrného náčiní.

Pappenheim znal svoje pappenheimské, známé úsloví však vzniklo o víc jak sto let později

V roce 1637 Banér se svou armádou ustoupil do Torgau a za Odru do Pomořan, když tímto manévrem  vyvázl z obklíčení čtyřnásobnou přesilou nepřátel. V roce 1639 zvítězil nad císařskými u Saské Kamenice, kde zajal na 5000 nepřátelských vojáků, a vtáhl znovu do Čech. Přestože nechal vytisknout a všude šířit plamenné provolání o svobodě, kterou přináší českému lidu, Praha se mu, a to poprvé za celou válku, postavila na odpor. Pro nedostatek pěchoty a těžkého dělostřelectva však Banér musel obléhání zanechat a usadil se v severovýchodních Čechách. Místo avizovaného osvobozování Čech tam zahájil jejich systematické plenění, celý kraj strašlivě zpustošil a nechal odvézt všechno, co se odvézt dalo. Na jaře 1640 dokonale vydrancované Čechy opustil a odtáhl do Německa.

Pokusy zachytit se okenního rámu jsou vyřešeny údery přes prsty. Když úředníci vyletí z oken

Celý rok tam potom bojoval mezi Labem a Vezerou a nakonec obě nepřátelské armády manévrovaly křížem krážem po vyjedeném, zpustošeném a stokrát vydrancovaném území Vestfálska a Frank, aniž by to kamkoliv vedlo. To byla situace pro cholerického alkoholika s nemocnými játry, jímž pětačtyřicetiletý Banér v té době byl, jako stvořená. V zimě roku 1641 rychlým pochodem provedl drzý nájezd k Řeznu, kde tehdy zasedal říšský sněm. V útoku na město mu zabránila jen náhlá obleva, kvůli které nemohl překonat rozvodněný Dunaj. Přesto Banérovi jezdci při té příležitosti málem zajali císaře Ferdinanda III., který se zúčastnil sněmu a mezi dvěma rokováními si chtěl zalovit v okolních lesích. Protože se náhodou opozdil, do rukou švédských harcovníků padla pouze jeho nosítka a několik lovčích.

Krvavé divadlo na Staromáku. Tragický konec mužů, jejichž ambice byly větší než schopnosti

Po pozdějším nezdařeném nájezdu na Řezno Banéra překvapila nečekaná přesila nepřátel a on proto mistrným úhybným manévrem zamířil opět do Čech. V té chvíli se od jeho armády oddělili Francouzi, jejich odchodu okamžitě využila císařská armáda a Banér jen o vlásek unikl obklíčení. Po dalším dramatickém ústupu, který se podařil jen za cenu opakovaného obětování svého zadního voje v bitvě u Přísečnice, se Banér přes české pohraniční hory přesunul i s poměrně zachovalou armádou z Čech do Saska. Tam onemocněl prudkou zimnicí a během dalšího ústupu zemřel 10. května 1641 v Halberstadtu na pokročilou cirhózu jater. Jako svého nejvhodnější nástupce navrhl u nás nechvalně známého generála Torstentona.

Přecenil své možnosti a odsunul medicínu na druhou kolej. Cesta na popraviště byla nevyhnutelná

Banér se zapsal do dějin svými vojenskými úspěchy a jako obratný stratég a taktik, především vynikal v umění, jak optimálně rozložit svá vojska před chystanou bitvou. Obratně také vybíral tábořiště, dokázal vybrat ten správný směr útoku, a, když to bylo nutné, uměl i mistrně ustupovat.

Ve svém vojsku byl velmi oblíbený pro svou spravedlivost, pečlivost a štědrost, přesto, nebo právě proto, že ve vojsku udržoval přísnou kázeň. Jeho muži si ho cenili i proto, že zbytečně neproléval krev svých vojáků a bojoval v čele svých vojáků. Nepřátelé uznávali jeho válečné umění a např. od císaře Ferdinanda III. Habsburského dostával průběžně skvělé nabídky, jen aby k němu přeběhl. Banér jim ale vždy odolal a zůstal věrný svému králi a po jeho smrti jeho dceři, královně Kristýně.

FOTO: Johann Banér

Johann Banér - 1024px-Johan_Banér_(1596-1641) 2Johann Banér - Wikimedia CommonsJohann Banér - Švédský král Gustav II. Adolf (1594-1932) – kolem roku 1630 – wikipedieJohann Banér - Dobové znázornění bitvy u Breitenfeldu (17. 9. 1631) – wikipedieJohann Banér - MEV-10151891 – © – Mary Evans Picture Li
Další fotky
Johann Banér - Karel IX. Švédský – wikipedieJohann Banér - n Banér – wikipedieJohann Banér - Po smrti Banéra byl Lannart Torstenson jmenován vrchním velitelem švédské armády – wikipedieJohann Banér - Švédský kancléř Axel Oxistierna – wikipedieJohann Banér - RiksarkivetJohann Banér - Císař Ferdinand III. Habsburský (1608 – 1657) – wikipedie

Přestože byl Banér po většinu času v poli, dvakrát se oženil, poprvé roku 1623, podruhé roku 1640. A dvakrát ovdověl. Jeho třetí manželka ho přežila. Z jeho celkem pěti dětí se dospělosti dožily dvě, jedna dcera a syn Gustav, nazývaný Gustav Šílený), roku 1651 povýšený do hraběcího stavu. Zemřel roku 1677 jako místodržící v Ingrii, državě ležící mezi Ladožským jezerem a řekami Něvou a Narvou. Šlo o hraniční území s Ruskem, o které se Švédskem často bojovalo, nakonec jej získalo a vlastní dodnes.

 

Včera, 17:45
Diamantů jako vzácných kamenů si již od starověku vážili vládcové mnoha zemí. Až do 15....
Včera, 15:35
Když bratři Čapkové vymyslili slovo „robot“, netušili, že jejich sci-fi myšlenky se stanou reálnou vizí....
Včera, 13:25
Komerční článek
Participativní rozpočet zakořenil v desítkách obcí, občané navrhují projekty, hlasují o nich, komentují je a společně...
Včera, 13:25
Tisícina miligramu. Mohl bych sice napsat jeden mikrogram, ale to by nebylo tak efektní. Tečka...
Včera, 11:15
Herce Ladislava Hemmera si můžeme patrně nejvíce pamatovat z komedie Ducháček to zařídí, kde ztvárnil...
Včera, 09:05
Neznámé cizí slovo vyjadřuje docela jednoduchou věc - bohatství přírody, které spočívá v symbióze rostlin,...
Včera, 07:55
A kdo nebude poslouchat, tomu klekne policie na krk, nebo mu dráhy napaří přes 4...
19.9.2020
Santiago Calatrava (nar. 28. července 1951), nejznámější španělský architekt současné doby, inženýr a umělec patří...
19.9.2020
Tak tu máme druhou vlnu. Dalo se to čekat. Všichni, co vědí něco o virech...
Khamoro 2018
19.9.2020
Ačkoli kvůli šíření infekce covid-19 má letošní, již dvaadvacátý, ročník Světového romského festivalu Khamoro komornější...
19.9.2020
Film Velký flám je jedním z nejúspěšnějších filmů francouzské historie. V kinech ho vidělo 17...
Reklama