Za třicetileté války vesnice téměř zanikla, osídlil ji lid z Ústecka

22.9.2020
Jaroslav Svoboda

Počátek osídlení můžeme odhadovat na desáté nebo jedenácté století v dobách počátků formování přemyslovského knížectví. Přesnější datum se již zjistit nepodaří, v těch dobách se nepořizovaly zápisy, a tak je první zmínka o Mírovicích až z dob Václava IV.

V následujících dobách se už ale objevuje více písemných zpráv, převážně o majetkových převodech o prodeji a koupi nebo dědictví jednotlivých hospodářství a dvorců. K častým změnám docházelo až do konce 16. století, kdy celou obec a sousední obce Veleň a Velenec koupili příslušníci rodu Ostrovců z Královic.

Schoellerové: Kdo vlastně byli a jak získali svou moc

Z majetku se však noví majitelé dlouho netěšili. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 jim byl všechen majetek jako protestantské šlechtě zkonfiskován císařem. V nadcházejícím období třicetileté války byla vesnice vyvražděna a vypálena a zůstala pustá podobně jako mnoho dalších v té době.

Švédské, rakouské a další armády válčily a drancovaly hlavně v okolí Prahy a ve středních Čechách. Opuštěný majetek přecházel od majitele k majitel. V roce 1678 koupil Mírovice, Veleň a také Velenec císařský žoldnéř Ervin Nostic a začlenil je do svého pakoměřického panství. Aby měl z tohoto obchodu nějaký užitek, přivedl z okolí Ústí nad Labem nové obyvatele a usadil je na místech zpustlých usedlostí. Zpočátku jim povolil menší úlevy z roboty a z placení desátků, potom však na nové obyvatele dolehla robota a poddanství v tehdy obvyklém rozsahu.

Spolková činnost v českých obcích byla velice živá. Třeboradický spolek Slavibor by letos oslavil 137 let

Bylo obsazeno asi 15 usedlostí a tento stav trval až do roku 1848 do doby zrušení roboty, kdy se již začalo venkovskému lidu volněji dýchat. Bohužel, v roce 1866 přišel i ničivý požár a shořela celá dolní polovina obce, hlavně všechny statky včetně zemědělských objektů. I přesto se ale podařilo hospodářům postavit nové domy.

Většina obyvatel tou dobou byla stále ještě odkázána na práci v zemědělství až ke konci 19. století začali dělníci odcházet do průmyslových závodů v Praze a okolí. Charakter obce se tak začal čím dál tím víc přibližovat nedalekému městskému životu, a to ještě dějiny ani z daleka neřekly své poslední slovo.



Nepřehlédněte