Martin Fruwein, advokát, pražský měšťan, vrchní rychtář nad českými městy, jeden z direktoria vzbouřených českých stavů, se další už výslechu nedočkal. Rozhodl se jinak. Do staroměstské popravy zbývaly dva týdny. Rozsudek byl přesto vykonán, na jeho mrtvém těle. Byl sťat a rozčtvrcen. Části těla byly rozvěšeny u cest vedoucích z Prahy. Pro výstrahu. Byl vlastně dvacátým osmým pánem, který se svého bílého kříže ve dlažbě pod radnicí dočkal teprve velmi nedávno. Ale právem. Nicméně jeho osobu dnes sledovat nebudeme. Bude nás však zajímat něco, co patřilo k jeho vlastnictví, a co zřejmě uniklo konfiskaci.
Tento nešťastník je, či spíše byl, jediným prokazatelným vlastníkem Rožmberského řádu lebky, který založil jeho pán, v jehož službách krátce působil. Byl jím Petr Vok, poslední příslušník tohoto mocného rodu. Je to opravdu záhadný řád, dodnes se přesně neví, z jakého důvodu ho Petr Vok založil a sám se jmenoval jeho prvním velmistrem. Možná mu byla impulsem jeho rozsáhlá, naprosto unikátní knihovna, která mohla směle konkurovat těm univerzitním. Kuriozity, především z alchymie, magie a jiných tajemství, ze kterých čpěla síra, a vyčuhovalo čertovo kopyto. Petr Vok naštěstí netrpěl pověrčivostí a jistě si občas nějakou podobnou knihu prohlédl.
Lebka byla oblíbenou malůvkou, symboly života a smrti se vyskytovaly docela často. Petr Vok věděl, že se žádného elixíru nikdy nedočká a tak zřejmě zatoužil být výjimečný aspoň tím, že si založí vlastní řád. Zřejmě to tak bylo. Jak vlastně vypadal? Byla to maličká, zlatá lebka pod lunetou, o hmotnosti osmi zlatých dukátů, přibližně 27 gramů. Tvůrcem tohoto řádu byl Rudolfův císařský zlatník a rytec drahokamů, Nizozemec Herzig van Bein. Na tomto řádu byla dvě latinská hesla, která pan Petr osobně vybral. Memento mori, čili pamatuj na smrt a Cogita Aeternitatem, rozjímej o věčnosti.
Tento řád byl udělován významným osobnostem, ke kterým pan Petr Vok choval sympatie. Kníže Kristián I. Anhaltský, nebo jeho příbuzný, Jan Zrinský ze Serynu. Václav Vratislav z Mitrovic, a významný zástupce moravské šlechty Karel starší ze Žerotína. Vlastníkem řádu byl i Jan Jiří ze Švamberka, který po vymření Rožmberků zdědil jejich majetky i panství. V jeho památníku bylo nalezeno vyobrazení erbu, výše zmíněného Martina Fruweina, s hesly tohoto řádu. V roce 2018, tedy vlastně včera, byl proveden průzkum, v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích. Naprosto senzační nález jeho hrobky, v přítomnosti televizních kamer. Madla kovové rakve, ve tvaru lebek, a na měděném povrchu sarkofágu vyobrazení šlechtice, s Řádem lebky na prsou.
