3.4.2021
Zajímavosti

Záhadný a plný tajemství. To byl Rožmberský řád lebky

Měl to být poslední výslech. Výslech, který měl vězni konečně rozvázat jazyk. Nebo také proto, aby řekl i to, co neudělal. Velice pomalu se obléká. Neleží v posteli z rozmaru. Zmučené tělo vypovídá poslušnost. Soudci ale potřebují, aby se dožil vykonání rozsudku. Znovu se učí chodit. Tam dolů, do klína, se bojí pohlédnout, plamen pochodní, rabujících vojáků, byl nemilosrdný. Ten na stráži je celkem lidský, nechá vězně, aby si ještě odskočil. A pak poslední vzepětí těla, které se protáhne vikýřem, a po dlouhém pádu skončí v Jelením příkopu.

10.3.2021
Zajímavosti

Vilém z Rožmberka a jeho alchymisté. Potomka se nikdy nedočkal

Osudy urozených rodů jsou různé. Nepíšu panovnických, protože Rožmberkové nikdy panovnickým rodem nebyli, i když v osobě pana Viléma k tomu měli už velmi solidně nakročeno. Titul polského krále byl dvakrát na spadnutí. Pan Vilém však dal přednost svému rodu a panství. Snad ještě doufal, že zplodí dědice. To mu však osud nedopřál, přestože byl čtyřikrát ženat.

13.10.2020
Zajímavosti

Zemřel přirozenou smrtí a nikoliv rukou vraha. Poslední večeře u Petra Voka

Ta filmová scéna je příliš známá a oblíbená. Skupinka intrikánů, císař Rudolf II. a vážený, prošedivělý muž, oděný v černém. Právě vysvětluje císaři postavení planet a nešťastný travič marně hledá pohár, do kterého vhodil zrnko jedu. Poháry se změnily v nebeská tělesa, a krouží po desce stolu. Názorné pro císaře, panika pro ostatní.

11.7.2020
Zajímavosti

Renesanční vila v zahradě. To je zámek Kratochvíle

Z Českých Budějovic se vydáváme na dovolenou na Šumavu. Projíždíme Netolickou pánví a nemůžeme minout renesanční klenot, zámek Kratochvíle. Kdysi tu bývala expozice československého animovaného filmu. Již devět let jsou však interiéry zámku zařízeny do podoby, v jaké je užívali poslední Rožmberkové na přelomu 16. a 17. století. Dnes si tu můžeme prohlédnout mimořádné architektonické dílo ve stylu italské renesance, které vzniklo na přání Viléma z Rožmberka.

22.5.2020
Zajímavosti

Tip na výlet: Navštivte jihočeské Lurdy, místo zázračných uzdravení

Dobrá Voda v jižních Čechách je kdysi slavné lázeňské i poutní městečko na severním svahu přilehlé Kraví hory. K jednomu z prvních pacientů zdejších lázní patřil i poslední Rožmberk Petr Vok. K objevení zázračného léčivého pramene ve zdejší krajině došlo v blízké Hojné Vodě, a to v roce 1564. Tehdy měl zraněný dřevorubec zjevení sv. Anny, která mu doporučila omývat ránu vodou z tohoto pramene.

10.3.2020
Zajímavosti

Vilém z Rožmberka, symbol české renesance

Šestnácté století, to je doba renesance v zemích severně od Alp. Tedy i Koruny české. Člověk se začal vracet z nebeských výšin znovu na zemi. Asketismus pomalu ale jistě přestával být módou i mezi hluboce věřícími. Trpět, žít v bídě a těšit se na radosti posmrtného života? Dejte s tím pokoj. Já chci žít teď. Dobré jídlo, pití, pohodlné bydlení a krása těla. Pokud možno více odhaleného. Koneckonců, bůh nás oblečené nestvořil, tak jakýpak hřích? On ten antický, pohanský svět až tak zase špatný nebyl.

18.2.2020
Zajímavosti

Šílený potomek šíleného císaře. Hrůza za zdmi krumlovského zámku

Všem kolem sebe tvrdil, že ji šíleně miluje. A byla to pravda, nikoli ovšem v přeneseném smyslu slova. Nakonec si nechal krásnou Markétu přivést na zámek a zamknul se s ní ve své komnatě. Co vše se dělo potom, si můžeme pouze domýšlet. Jedno je však jisté – don Julius, nemanželský syn císaře Rudolfa II., propadl sadistickému záchvatu.

25.5.2019
Zajímavosti

Tajemné bytosti nemají člověku škodit. Právě naopak. Ochranná zjevení českých hradů

Pohádkové bytosti máme rádi. Vracíme se s nimi do dětství. Známe je dobře, víme o jejich úloze v každé pohádce, a nijak nás netrápí, že jsou výplodem lidské fantazie. Víly, vodníci, skřítkové, hejkalové. Jsou však tajemné bytosti, u kterých si jejich historickou neexistencí již tak jisti nejsme. Třeba Blaničtí rytíři, nebo Brunclík a jeho zázračný meč. Samozřejmě i Golem rabbiho Löwa. A zcela nepochybně také Bílá paní. Uvedené postavy se liší v mnoha věcech, ale jedno mají společné. Nemají člověku škodit. Právě naopak. O jejich ochranitelské funkci se nepochybuje.