Návrh na zamítnutí neprošel
Jen 50 poslanců zvedlo ruku pro zamítnutí návrhu novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (a o daních z příjmů), navrženého komunisty, který u církevních restitucí ruší osvobození od daně. Zamítnutí navrhl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, ruku pro smetení ze stolu zvedli poslanci TOP 09, KDU-ČSL, STAN, ODS (vyjma Václava Klause ml.), polovina Pirátů a Bohuslav Sobotka z ČSSD. Šanci do dalšího kola naopak návrhu dali poslanci ANO, KSČM, SPD a drtivá většina ČSSD. Návrh projednají výbory rozpočtový (coby garanční) a ústavně právní.
Celková výše finanční náhrady byla v předminulém volebním období stanovena na 59 mld. korun (rozložena do třiceti ročních splátek po přibližně 2 mld. Kč ročně), podle zástupce předkladatelů současné novelizace Vladimíra Koníčka (KSČM) se tak stalo „jen politickou dohodou, bez zohlednění reálných cen pozemků“, ty byly podle něj výrazně nadhodnocené. Návrh podpořila ve svém stanovisku i vláda Andreje Babiše (ANO) – je si vědoma „rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností“, návrh však považuje „za věcně správný“.
Spory o majetek v Praze
Podle Koníčka je návrh i reakcí na chování církví po přijetí zákona, které „pobírají finanční náhrady za majetek, který byl v době přijetí zákona v držení obcí, krajů či jiných fyzických a právnických osob, ale zároveň podávají žaloby na určení vlastníka tohoto majetku“. Když se prokáže vlastnictví státu, nárokují si tento majetek v rámci církevních restitucí. O to šlo kupříkladu Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou, usilujícího o navrácení pozemku s klasicistním domem v pražském Karlíně, což je od roku 1992 ve vlastnictví soukromého majitele. Ústavní soud loni stížnost Křižovníků zamítl.
Spory o majetek se týkají i severní části Prahy. Například v Březiněvsi stále čekají na soudní rozhodnutí ohledně pozemků, u kterých krajská pobočka Státního pozemkového úřadu v listopadu 2015 rozhodla, že v rámci církevních restitucí připadnou Suverénnímu řádu maltézských rytířů. Státní pozemkový úřad ale následně, v roce 2016, rozhodnutí své krajské pobočky soudně napadl. Náš REGION o tom již informoval. Maltézští rytíři si celkově nárokují 180 hektarů pozemků v Březiněvsi (a Ďáblicích), vydána jim zatím byla pouze část.
Jak to vidí politici?
V Poslanecké sněmovně se nad návrhem strhla vášnivá diskuse, vystupovali i poslanci, kteří s návrhem nesouhlasí.
„Součástí vyrovnání není pouze vrácení nějakého majetku a vyrovnání toho zbytku. Součástí je i upuštění od financování církví. A protože je to vyrovnání, tak je tam spousta věcí, které nemůžeme nikdy vyrovnat a vyčíslit. Protože to, co se tady odehrálo, ty obrovské ztráty a škody, ta krev, ti umučení, vyhnaní a perzekvovaní – pánové úplně na levici – to bylo dílo vašich předchůdců. To jsou věci, které nikdy nemohou být v této společnosti zhojeny,“ uvedla například Helena Langšádlová (TOP 09).
„Rád bych zdůraznil historickou chvíli, kdy nejenom, že se dohodl stát s církvemi, ale že se dokázalo dohodnout 17 církví mezi sebou na stejném postupu, což bylo poprvé v těchto zemích od Bílé Hory,“ uvedl Miroslav Kalousek.
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) to nazval „držhubným“, proti čemuž se Kalousek vymezil – připomněl mimo jiné, že jedna z protestantských církví – baptisté – finance odmítla, ale respektovala dohodu ostatních církví. „Říkat tomu dnes „držhubné“ je ve vší úctě urážlivá devalvace procesu, kdy skutečně došlo a dochází k oddělení církví od státu,“ uvedl.
