Díky grantům od společnosti Mitsubishi Corporation a Ministerstva kultury ČR bude vytvořena naučná stezka seznamující s historicky mimořádně významnými lokalitami, klášterem sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle a zaniklým středověkým městečkem Sekanka.
Část grantu pak bude použita na vytvoření 3D vizualizace obou lokalit, která by se měla stát součástí nové expozice Ostrovského kláštera a Sekanky přímo v muzeu. V expozici budou rovněž využity některé předměty z rozsáhlé a ucelené sbírky archeologických nálezů z výzkumu v Ostrovském klášteře, jež muzeum tento rok přebírá a které jeho sbírky zásadním způsobem obohatí.
Ostrovský klášter – centrum vzdělanosti
Čím jsou vlastně tyto lokality tak významné? Ostrovský klášter, druhý nejstarší mužský klášter v Čechách, sloužil jako centrum vzdělanosti a řemeslných dovedností, které do Čech přinášeli benediktinští mniši ze západní Evropy. Kolonizoval do té doby řídce osídlenou oblast okolí Davle a dolního Posázaví. Z Ostrovského kláštera pocházejí na svou dobu vynikající řemeslné a umělecké předměty, uložené dnes částečně v jílovském muzeu a částečně v Lapidáriu Národního muzea.
Původní benediktinský klášter z roku 999 byl založen knížetem Boleslavem II., který sem uvedl mnichy z Dolního Altaichu v Bavorsku. Šlo o historicky druhý mužský klášter na našem území. Opuštěné místo na ostrově nad soutokem Vltavy a Sázavy, uprostřed hlubokých lesů, vyhovovalo potřebám benediktinského řádu, jehož mniši zasvětili život rozjímání a modlitbám. Klášter se časem stal vlastníkem mnoha okolních obcí a tak získal velkou moc nad svým okolím. Stávala zde románská trojlodní bazilika sv. Jana Křtitele (z 12. století) se třemi apsidami. Když byl roku 1420 vypálen a pobořen husity, mniši odešli do kláštera sv. Jana pod Skalou a zdejší klášter již nikdy nebyl obnoven.
Středověké městečko Sekanka
Řemeslnické městečko Sekanka, vybudované na ostrožně nad klášterem na Ostrově, poskytlo archeologům neocenitelný pohled do života středověké společnosti, a dokonce je považováno za seminární projekt archeologie středověku u nás. Jeho zakladateli byli s největší pravděpodobností ostrovští benediktini. Lokalita je dnes známa pod místním jménem Sekanka, které se vztahovalo dříve jen k úvozovým cestám vysekaným ve skále.
O městském charakteru sídliště vypovídá jednak specifická parcelace a její zástavba, doklady dálkových kontaktů a směny, ale především přítomnost kamenného opevnění. Městečko existovalo pouze krátce, postihla ho totiž stejná katastrofa jako Ostrovský klášter, a to braniborské rabování. Podle množství nálezů obyvatelé Sekanku opustili asi při náhlém přepadení. Zřejmě z důvodu nedostatečného zemědělského zázemí již nebyla nikdy obnovena.
