Do územního plánu mohou obce a města vložit pravidla pro stavebníky, které regulují vzhled i funkčnost staveb ve vymezené oblasti. Typicky to bývá například tvar a barva střechy například s ohledem na památkově chráněné území.
V Říčanech se rozhodli ke chvályhodnému kroku, podpořit více zelených střech, hlavně u velkých komerčních objektů. Jenže započítáním zelené střechy ze zvětšila možnost stavebního využití pozemku.
„Díky zelené střeše je v některých případech možné dílčí rozšíření objektu či zpevněných ploch. Nutno však dodat, že toto je možné pouze do vyčerpání maximálního procenta zastavěnosti hlavní stavbou,“ připouští David Michalička v době, kdy zastával ještě pozici místostarosty Říčan
Proč nebyl požadavek na ozelenění střechy stanoven jako daný, bez možnosti započtení do ploch zeleně ale radnice nevysvětlila.
„Možností započíst část zelené střechy do celkového procenta zeleně chceme především motivovat stavebníky k realizaci zelených střech,“ odpověděla tisková mluvčí Říčan Kateřina Lauerová.
Přitom změnu mohli nastavit i bez tohoto konkrétního ústupku.
„Obce mohou toto činit dle svého uvážení. Návrh musí být vždy odůvodněn. Výsledek je však odvislý vždy od výsledků projednání návrhu územního plánu. Tedy jaká stanoviska a jaké námitky a připomínky byly uplatněny a jak byly vypořádány. Žádný celostátní předpis toto ve vazbě na územní plán neupravuje,“ uvedl Vilém Frček za ministerstvo pro místní rozvoj, které je ústředním orgánem státní správy pro územní plánování.
„Vždycky jde o peníze. Potvrdilo se, že developeři a stavebníci hal a podobných záměrů byli těmi, kdo podali námitky proti zeleným střechám právě z důvodu toho, že to zkomplikuje jejich záměry,“ dodal Michalička.
Proč ale radnice vypořádala námitku developerů zrovna takto, není zřejmé. Beton tak překryje půdu, která by přirozeně zlepšovala hospodaření s dešťovou vodou a regulovala teplotu okolí v létě.
„Retenční schopnosti střech u větších staveb jednoznačně přispějí k lokálnímu ochlazování staveb a zpomalování odtoků dešťových a povrchových vod. Mají též výrazně pozitivní vliv a mikroklima v lokalitě,“ argumentuje mluvčí Říčan.
To potvrzuje i odborná publikace Urbanismus a územní rozvoj, kterou připravili renomovaní odborníci jako biolog a klimatolog docent Jan Pokorný. Podle ní je třeba pro zajištění funkčního systému sídelní zeleně zvýšit počet ploch a prvků, jako jsou střešní zahrady, zelené fasády a zelené střechy.
Tatáž publikace ale popisuje, že pro to mají zdaleka největší přínos vzrostlé stromy, ty však na zelených střechách být nemohou.
„Kulisa stromů ochlazuje totiž i vzdálené okolí, protože absorbuje tepelné záření. Je rozdíl stát před domem, jehož fasáda je ohřátá na 50 °C, nebo před stromem o povrchové teplotě 25 °C. Dům exponovaný teplotě odvodněného parkoviště o teplotě 50 °C bude vyžadovat vyšší spotřebu energie na chlazení nežli dům exponovaný živým stromům,“ uvádí dokument s tím, že náhrada vzrostlých stromů keři a sečenými trávníky nemůže být v žádném případě považována za vhodnou úpravu.
Nahrazení prostoru pro přirozenou zeleň se stromy, střechou pokrytou keři a rostlinami, je tak přinejmenším sporné.
„Pokud územní plán v dané funkční ploše vyžaduje například 1000 metrů čtverečních zeleně, lze maximálně 250 metrů čtverečních z této plochy nahradit plochou zelené střechy. Ta však musí mít výměru zeleně alespoň 500 metrů čtverečních, protože takto započíst lze jen maximálně polovina. V důsledku tedy mírné zmenšení plochy rostlé zeleně musí být vyváženo výrazně větší plochou zelené střechy. Pro zadržení vody ve městě i snížení efektu tepelného ostrova je takové opatření pozitivní,“ vysvětlil postoj Michalička.
Zelená střecha tak není ekologickou samospásou, může ale být přínosem.
„Typicky může tento postup umožnit například revitalizaci brownfieldů a areálů, kde dostatek stávající zeleně není k dispozici a zelená střecha tak umožní částečnou náhradu této funkce,“ dodává Michalička.
Což ovšem nebrání tomu, aby při revitalizaci zeleň nově vznikla. Radnice také vysvětlila, že změna neumožní vznik větších developerských projektů.
„Důležité je totiž měřítko, ve kterém se pohybujeme. Stávající územní plán Říčan, schválený v roce 2014, umožňuje obecně výrazně menší objekty, než tomu bylo donedávna. Zcela maximální velikost objektu je limitovaná 5 tisíci metry čtverečních,“ vysvětluje Michalička s tím, že je to plocha běžného obchodního domu TESCO, a to jen v jedné funkční ploše.
„Oproti tomu, před rokem 2014 vznikaly v logistických centrech u dálnice stavby nezřídka větší než 20 tisíc metrů čtverečních. Takto velké stavby se i dnes staví na mnoha místech kolem Prahy, zatímco v Říčanech to již možné není,“ dodává.
Město původně kvůli změně očekávalo žaloby.
„Změna územního plánu je ale natolik průlomová, že očekáváme i soudní žaloby,“ uvedl tehdejší starosta Vladimír Kořen.
Není k tomu však důvod, pokud chce stavebník v místě stavět, musí respektovat daná pravidla.
„Nemyslím si, že by takových žalob mělo přijít více. Navíc jsem přesvědčen, že by nebyly úspěšné,“ uzavírá Michalička.
Navíc v případech, kdy stavebník respektovat pravidla nechce, vydá Říčanský stavební úřad povolení pro novostavbu objektu jako změnu územního rozhodnutí k výstavbě komunikace a infrastruktury. Tak jako v minulosti pro společnost Domo Development při stavbě autosalonu.
