Existují druhy ptáků, kteří vejce kladou do otevřených hnízd, takže jejich skořápky jsou z tohoto důvodu různě zbarvené a vzorované. Nápadná bílá vejce mohou mít pouze jen ptáci hnízdící v dutinách stromů. Dutinová vejce mohou být navíc rovněž i téměř kulatá, nemají se totiž kam odkutálet. Vejce, nacházející se ve výškách nebo přímo na zemi, naopak mívají kónický tvar, takže se kutálejí dokola kolem své špičky. Charakteristický oválný tvar slepičího vejce se pak stal až estetickým pojmem a symbolem.
Velikost vajíčka vždy souvisí s velikostí ptačí samičky. V případě pštrosa pak existuje skutečný paradox – vejce pštrosa afrického jsou největší i nejmenší zároveň, neboť jsou ze všech ptačích vajec absolutně největší, v poměru k velikosti těla pštrosí samice jsou však naopak nejmenší, neboť představují pouze jen 1 % její hmotnosti.
Z tohoto úhlu pohledu zase největší vejce kladou ti nejmenší ptáci – kolibříci. Jejich pouze jen asi jako nehet velká vajíčka představují až 25 % hmotnosti samičky.
Co se vnější ochrany vajec týče, tu zprostředkovává vápenitý obal, pevná skořápka, která je poměrně tvrdá, avšak pórovitá a „dýchá“. Umožňuje tak výměnu plynů ve vejci a chrání ho před rozsednutím. Pod skořápkou pak najdeme předskořápečné blány, a to jak vnější, tak rovněž i vnitřní, které obalují a tím i chrání vaječný obsah. Žloutek má funkci výživy rostoucího ptačího zárodku.
Ve vajíčku je rovněž také ukryta vzduchová komůrka, která vyvíjející se a rostoucí zárodek zásobuje vzduchem. Žloutek ve vejcích udržují poutka, která zachovávají žloutek uprostřed vejce.
Bílek představuje nejen tekuté prostředí pro zárodek, ale i ochranu před případnými nárazy.
