Ano, je to film Mzda strachu, který se pro svoje vděčné téma dočkal několika verzí. Převoz nitroglycerínu v kanystrech, na dvou nákladních autech. Tato velmi citlivá výbušnina se používala v devatenáctém století hlavně v hornictví a stavebnictví. Byla vynalezena v roce 1847, italským chemikem Ascaniem Sobrerem. Práce s ní byla velmi riskantní a nebezpečná, protože tato olejovitě nažloutlá kapalina je velice citlivá na náraz. Její výroba byla však relativně jednoduchá, nevyžadovala příliš složitá zařízení, a potřebné suroviny jsou snadno dostupné dodnes.

Jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert žil v Praze. Víte ale kde má hrob?
Na počátku října byly uděleny Nobelovy ceny za fyziku, chemii a lékařství. Je to vlastně taková zlatá olympijská medaile pro vědeckou obec. Uděluje se od roku 1901, a znamená to nejen dosáhnout na vědecké nebe, ale současně získat i tučný balík peněz. I když to jistě není ten hlavní motiv vědecké práce. Odkud se ta cena vzala a po kom nese svoje jméno? Alfred Nobel, švédský chemik a vědec, se narodil 21. 10. 1833 ve Stockholmu. Nemusel se probíjet v mládí chudobou, rodina podnikala a dosáhla značného majetku. Alfréd se však nepřipojil ke zlaté mládeži. Snad to bylo i tím, že když mu bylo devět let, přestěhovala se rodina do Petrohradu, kde jeho otec pokračoval v podnikání. Na prahu dospělosti již hovořil anglicky, francouzsky, německy i rusky.
Na univerzitě v Turíně pracoval v laboratoři výše zmíněného objevitele nitroglycerínu a zkoumal vlastnosti této výbušniny. V experimentech pokračoval i po návratu do Švédska. Zde, v jejich rodinné továrně v Helenborgu došlo k mnoha výbuchům. Při jednom z nich zahynul i jeho bratr Emil. Ve Stockholmu byly pokusy s touto látkou zakázány, proto se přesunul na jezerní hladinu, kde na své lodi pokračoval v pokusech. V roce 1867 si konečně dal patentovat svůj objev dynamitu.
Nitroglycerín, smíchaný s porézní hlinkou, byl najednou hodný a bezpečný jako těsto na chleba. K iniciaci byla zapotřebí rozbuška a zápalná šňůra. Není divu, že o tento vynález byl nesmírný zájem po celém světě. Nobel v dalších letech patentoval ještě neuvěřitelných 355 objevů. Objev trhavé želatiny, bezdýmého, střelného prachu, výbušniny používané dodnes, s názvem kordit. Domohl se obrovského majetku. Ve své závěti odkázal třicet dva milionů švédských korun Akademii věd, která měla udělovat ceny za nejvýznamnější objevy vědy. Cenou je prémie z úroků této částky, ve výši 160 000 švédských korun. Nobelova cena není jen pro vědce exaktních oborů. Je to i literatura a později se připojila cena za ekonomii. Nobelova cena za mír je samostatnou kapitolou.























