Ze zachovaných zpráv víme, že se jednalo o velmi střídmě oblékající se ženu, a to navzdory svému šlechtickému původu. Měla prý silné léčitelské schopnosti. Během svého života v Miláně pobývala na několika místech, mimo jiné také v Chiaravalle.
Kolem této charismatické ženy vznikl kult, který výrazně vyznával ženský princip Ducha svatého. Podle jména princezny se stoupencům tohoto kultu říkalo vilemínité. Ti věřili, že spása světa přijde zásahem osoby ženského pohlaví. Jejich cílem bylo zlepšit poměry v církvi a ve společnosti.
Po smrti Vilemíny v roce 1281 vedla tento řád papežka Manfréda. Tato žena toužila pokřtít všechny nevěřící včetně židů a muslimů, rozvrátit patriarchát vládnoucí v katolické církvi a najít nové cesty ke křesťanství. Ve 13. století v Itálii tehdy situace tomuto hnutí přála. Docházelo totiž k velkému napětí mezi chudinou a bohatými vrstvami obyvatel.
Slávu tohoto hnutí ukončil až rázný zásah dominikánů. V létě roku 1300 bylo souzeno na třicet kacířů a dva z nich dokonce skončili na hořící hranici. Zbylí odsouzenci museli zaplatit velmi tučnou pokutu a některým bylo uloženo přísné pokání. Ostatky princezny nechala církev Chiravalle vykopat a pro výstrahu spálit.
Doklad o tomto inkvizičním procesu můžeme dnes najít v milánské Ambrosiánské knihovně. Je v ní zmíněn i Vilemínin královský původ a zpráva o odchodu jejích stoupenců do Čech. Kroniky přitom o princezně zcela mlčí, což je dodnes historická záhada. Přitom samotnou Vilemínu nemůžeme nařknout z jakékoliv manipulace, protože během života o svém původu vůbec nemluvila. Až František Palacký v 19. století objevil právě v milánském archivu inkviziční protokol, o němž již byla zmínka. Jisté je, že desítky let po její smrti byl kult velmi silný, a dokonce se v Miláně věřilo, že nová spása přijde právě z Čech.
Dnes v Miláně můžeme tedy v gotickém klášteře v Chiaravalle navštívit pouze její prázdný hrob. Stojí tam také socha Vilemíny, kterou v 70. letech 20. století zhotovil italský sochař Giacomo Manzu. Samotná opuštěná hrobka Vilemíny je vidět jen oknem na veřejnosti nepřístupném hřbitově.
Ať již byla tato na svoji dobu velmi výjimečná žena kdokoliv, jistě si zaslouží, aby její osud nebyl zapomenutý. Vždyť ve své době věřilo v její zázračnou moc mnoho lidí, kteří u ní hledali dobro, kterého se od tehdejších duchovních až na nepočetné výjimky jen málokdy dočkali.
A možná se jednou historikům podaří tajemství Vilemíny rozluštit…
