Vůbec první narozené mládě klokánka krysího, zdárné rozmnožení v přírodě rychle mizejícího satyra Cabotova či vylíhnutí stále málo prozkoumaných želv záhadných, to vše reprezentuje letošní nejvýznamnější odchovy.
„Krátce před koncem roku je bilance následující: čtyři sta třicet pět narozených savců, téměř pět set vylíhnutých ptáků a skoro tři sta plazů a obojživelníků,“ uvádí ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a připomíná, že během zbývajících dní roku mláďat asi ještě přibude. „Souhrnně jde o dvě stě osmnáct druhů uvedených čtyř skupin obratlovců, přičemž pokud jde o plazy, dosáhli jsme letos rekordu čtyřiceti rozmnožených druhů.“
Atraktivita zvířat mezi veřejností však vždy nesouvisí s odborným hlediskem. Zatímco mezi návštěvníky se letos stala oblíbenými především trojčata vlků hřivnatých či samička hrabáče kapského, chovatelsky mimořádně cenná mláďata, která jsou zpravidla výsledkem dlouholetého snažení a péče kurátorů či chovatelů, nemusejí být nutně v centru pozornosti. V případě některých druhů jde o první úspěšné odchovy, které poskytují cenné zkušenosti pro budoucnost zahrady, v jiných případech je mládě pojistkou pro zachování ohrožené poulace.
V roce 2022 se v Zoo Praha narodilo například historicky první mládě klokánka krysího. Z vaku své matky vykouklo poprvé na konci srpna a návštěvníci ho vzápětí mohli vidět prozkoumávat svou expozici v Darwinově kráteru. Klokánek krysí je od roku 2014 zařazen na Červeném seznamu IUCN v kategorii téměř ohrožený a jeho situace se od té doby zhoršuje. Ve své domovině na východě Austrálie ho ohrožují invazivní druhy zvířat i stále častější požáry.
„Pokud bude současný trend pokračovat, může podle prognóz v příštích dvanácti letech klesnout jeho populace na některých místech až o bezmála třetinu. Vůbec první odchov tohoto druhu v Zoo Praha je tak i s ohledem na zmíněný kontext velkým úspěchem,“ vysvětluje situaci kurátor savců Pavel Brandl.
Mládě už přešlo na pevnou stravu svých rodičů. Těmi jsou pětiletá samice, která přišla do Prahy z polské Zoo Opole a skoro dvouletý samec původem ze Zoo Jihlava. Malý vačnatec je už plně samostatný, avšak stále je dobře rozeznatelný od své matky i otce. Nejaktivnější bývá kolem druhé hodiny odpolední při krmení.
Velmi cenným letošním přírůstkem je satyr Cabotova. Bažantovitý pták je zařazen na Červený seznam IUCN v kategorii zranitelný, navíc s klesavou tendencí počtu jedinců, na východě Číny jich zbývá jen několik tisíc. Už tak malá populace je současně velmi roztříštěná. Satyrům se daří pouze v chráněných oblastech. Jinde jejich počty klesají v důsledku probíhající přeměny krajiny, lovu a zvýšeného tlaku přirozených predátorů. Zoo Praha vede jeho Evropskou plemennou knihu.
„Evropská plemenná kniha satyrů Cabotových je jedním z novějších programů pražské zoo, svěřena nám byla na začátku roku 2018. Její vedení by mělo vést ke stabilizaci chovu, udržení genetické čistoty chovaných jedinců a rozšíření tohoto druhu v rámci evropských zařízení,“ vysvětluje kurátor ptáků Antonín Vaidl. Takových chovů však není mnoho. Vzhledem k jeho náročnosti je tento druh zastoupen jen v devíti evropských zoologických zahradách. „Kuře, které se na konci července vylíhlo v Zoo Praha, je jediným letošním přírůstkem v zoo celé kontinentální Evropy,“ dodává.
Pozoruhodnými přírůstky Zoo Praha se stala i čtyři mláďata želvy záhadné, která se vylíhla v listopadu. Plaz, který žije volně v pavilonu Indonéská džungle, patří k nejtajuplnějším obyvatelům zahrady. V přírodě jde o druh prakticky neprozkoumaný. O to větším chovatelským úspěchem je nynější odchov, který potvrzují smysl moderní zoo i jako výzkumné instituce.
I přes nedostatek údajů odborníci usuzují, že populace želvy záhadné v přírodě se zmenšují. Malajské a indonéské lesní porosty, které želva obývá, dnes rapidně mizí. Na Červeném seznamu IUCN je tak druh zařazen do kategorie téměř ohrožený.
Samotný příběh pražských želv je už od jeho počátku nevšední. „V roce 2004 jsme se ujali zásilky želv zabavených pašerákům v Hongkongu. Mezi nimi byli i jedinci dosud neznámého druhu,“ vypráví kurátor plazů Petr Velenský. Už v roce 2007 se tehdy stále nepojmenovanou želvu podařilo v Zoo Praha rozmnožit poprvé. „Až rok poté byla teprve vědecky popsána, a to velmi příznačně – jako želva záhadná,“ dodává s tím, že listopadová mláďata jsou teď prvními, která se v zoo vylíhla po více než čtyřech letech. Zoo Praha má navíc jako jediná v Evropě chov tohoto druhu geneticky potvrzený.
„Želvy záhadné jsme se zpočátku pokoušeli udržet v expozičním příkopu, ale při jejich schopnosti šplhat i po šikmých stěnách to bylo nemožné. Nakonec zvítězila jejich vazba na prostředí silně zarostlého tropického potoka, a tak žijí volně v celém horním patře pavilonu Indonéská džungle,“ radí Velenský, kde můžou návštěvníci želvy v zoo spatřit. Nejlépe, když po nich budou pátrat naproti expozicím binturongů a orangutanů.
