Ridina Ahmedová ukazuje cestu k přirozené radosti ze zpívání a hlasu jako takového. Je to empatická žena, což je důležitá vlastnost při práci s lidmi. Už mnoho let také přináší živý zpěv do veřejných prostor ve městech.
Ridina vede hlasové dílny, založila centrum pro práci s lidským hlasem Hlasohled a věnuje se projektu Zpěvomat. Na sólových koncertech vystupuje s jediným nástrojem, kterým je vlastní hlas. Ten, jak sama říká, může být vnímán jako nástroj v několika rovinách. „S hlasem se dá dělat spousta věcí. Především jej můžeme používat jako nástroj k vyjádření pocitů. Mám dojem, že právě tohle nějak vymizelo. Zatímco děti se hlasem vyjadřují přirozeně, dospělí si to nedovolují. Mají za to, že zvuk vycházející z našeho hrdla je určen pouze k mluvení či ke zpěvu.“
Hlas jako nástroj
Dospělí mají představu, jak má zpěv znít, mají předsudky, že by neměli zpívat, protože je to neumí dost dokonale. „Přirozeného používání hlasu, jako způsobu sebevyjádření, hodně ubylo. Velkou roli hraje stud, který nám brání využít ten obrovský potenciál, který v sobě má každý z nás. Spousta lidí přiznává, že si zazpívají, ale jen v koupelně nebo v autě. Na druhou stranu jsou jedinci, kteří chtějí zpívat, protože to potřebují, a nezáleží jim na tom, jak to lidem zní a jak to vypadá.“
Hlas má stoprocentně terapeutickou moc. Mnoho z nás má různé zábrany a vnitřní zákazy proč nezpívat. Hlasové dílny nám mohou pomoci tyto zábrany odstranit nebo alespoň zmírnit. „Pracujeme s celou řadou různých cvičení. Navíc jsem přesvědčená, že to, jak zpívám a nakolik nechávám zaznít svůj hlas, ovlivňuje i další roviny mého běžného života. Když se naučím nestydět se zpívat nahlas, nestydím se potom tolik projevit nahlas třeba i když mám někde vyjádřit svůj názor.“
Hlasové dílny
„Možností hlasu je spousta a mě baví hledat a nacházet jeho nové polohy a způsoby, jak jej používat,“ říká Ridina a dodává, že hlasové dílny jsou velmi oblíbené a vyhledávané. „Vždycky mě lákalo předávat radost a tak jsem přemýšlela, jak bych mohla pomoci lidem se trochu osvobodit, aby mohli zažívat podobnou radost ze zpěvu jako já. Samozřejmě, že pouze lidem, kteří chtějí.“ Dílny jsou postaveny na hravosti a radosti ze znění. Vidím ten rozdíl, jací lidé na workshop přijdou a jací odcházejí. Je fascinující pozorovat ty proměny. Často odcházejí šťastní a přiznávají, že nevěřili, že by něco takového mohli zažít.“ Ridinu často zvou do různých firem nebo center, pořádá hlasové semináře a workshopy. „Dělala jsem hlasovou dílnu pro biskupskou konferenci, psychoterapeuty, učitele, kouče a podobně.“ Metodika pro semináře je stejná, ale ve vlastní přípravě je vždycky rozdíl, protože každá akce je jiná. „Musím k tomu přistupovat individuálně. Dokud ty lidi neuvidím, nevím, kdo přijde a jak s nimi pracovat. Proto je důležité, když tam přijdu, vnímat chvíli prostředí, nálady a energie lidí. Musím citlivě zvolit správný postup a cvičení, aby se lidé nezalekli a nezavřeli se ještě dřív, než na sobě začnou pracovat. Do jisté míry je to psychologie a tohle mě moc baví.“ Terapie hlasem odhaluje i různé bolesti a trápení, bloky a traumata v životě, o kterých člověk do té chvíle neví, ale podvědomě se jich potřebuje zbavit. „K tomu se velmi přibližujeme. Hlasové dílny jsou pro dospělé, ale není tam žádné omezení, ani věkové ani jiné. Pořádáme například i hlasové semináře pro seniory.“
Terapie hlasem
Dílna funguje jako trenažér, kde si lidé mohu nanečisto prožít okamžiky, které potom přenesou do běžného života.“ Existuje také „voice therapy“, tedy terapie hlasem, ta u nás zatím není moc rozšířená, ale například v Dánsku se studuje jako jedna z odnoží muzikoterapie. „Znám terapeutky, které pracují s alkoholičkami, s uprchlíky nebo v hospicu s umírajícími. Pracují individuálně a vedou je k tomu, aby klienti vlastním zvukem reflektovali, co se v nich odehrává.“
Všechno o dílnách a terapii je podrobně popsáno na www.ridina.cz.
