• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • 10 nejdelších kočičích výprav za lidskou rodinou

    10.9.2019

    Čas od času člověk slyší zprávy o kočkách, které podnikly neuvěřitelnou cestu – dlouhou stovky kilometrů a několik měsíců –, aby našly svoji lidskou rodinu. Jak je možné, že se při takových cestách a bez podpory satelitní navigace neztratí, zůstává zatím záhadou.

    Když se nastěhujete do nového domova, místo dveřmi nechte kočku nejprve vejít oknem, bude se držet doma.

    Americká pověra

    1. Tom, 4 000 kilometrů

    Když se pan a paní Smithovi v roce 1949 stěhovali z floridského města St. Petersburg do San Gabriel v Kalifornii, nechali Toma v jeho starém domově s novým majitelem, Robertem Hansonem. Za dva týdny je však pan Hanson informoval, že se Tom ztratil. O dva roky později, v srpnu 1951, paní Smithová uslyšela ze zahrady kočičí volání. Poslala ven pana Smithe, aby kočku zahnal. Ten nevěřil svým očím – kočka, která se rozběhla přímo k němu, nebyla nikdo jiný než nezvěstný Tom. Paní Smithová nejdříve nevěřila, že je to opravdu on, ale když kocourovi nabídla misku Tomova oblíbeného jídla pro miminka, a on ho bez váhání zhltl, déle nepochybovala.

    2. Sugar, 2 400 kilometrů

    Dvouletá peršanka Sugar měla zdeformovanou kyčelní kost, a tak pro ni bylo cestování autem nepohodlné. Proto když se celá rodina stěhovala z Andersonu v Kalifornii do města Gage v Oklahomě, rozhodli se věnovat ji svému kalifornskému sousedovi. Dva týdny po jejich odjezdu Sugar zmizela. Za 14 měsíců se objevila před vchodem domu svých původních majitelů – každý měsíc musela urazit v průměru 160 km, aby se dostala na místo, kde nikdy dříve nebyla.

    Mají kočky šestý smysl? Tyto příběhy dokazují neuvěřitelné kočičí schopnosti

    3. Minosch, 2 400 kilometrů

    V roce 1981 Mehmet Tunc, turecký dělník pracující v Německu, vzal celou rodinu a kočku Minosch domů na dovolenou. Kočka se bohužel ztratila na turecké hranici. Rodina se musela do německého domova na ostrově Sylt na severu země vrátit bez ní. Za 61 dní uslyšeli slabé škrábání na dveře – otevřeli a našli špinavou a unavenou Minosch.

    4. Silky, 2 370 kilometrů

    V létě 1977 Ken Phillips ztratil svou kočku Silky u Gin Gin, místa vzdáleného asi 320 km od australského Brisbane. 28. března 1978 se Silky objevila před jeho domem na předměstí Melbourne. Byla prý vyhublá na kost a zapáchala až běda.

    Jak šly kočky do války. A překvapivě se osvědčily

    5. Kuzja, 2 100 kilometrů

    Dvouletý kocourek jménem Kuzja se ztratil, když ho Efremovovi vzali na letní byt z malé vesnice Olenjok do Jakutska ve východním Rusku. Když ho nemohli nikde najít, rozhodli se vrátit domů bez něho. O tři měsíce později se vyzáblý a urousaný Kuzja objevil u vrátek. Pokousaný ocas a nezvyklá nedůvěřivost svědčí o tom, že jeho pouť přes Jakutskou republiku, Sibiř, desítky hor, řek a jezer nebyla nic příjemného.

    6. Howie, 1 900 kilometrů

    V roce 1978 se tříletý perský kocour Howie dostal konečně do svého domova v Adelaide. Cesta ze Zlatého pobřeží australského Queenslandu mu trvala celý rok. Bílý kožíšek měl zacuchaný a špinavý, bolavé tlapky poškrábané, ale doma hned začal příst.

    Kočky jsou jako lidé praváci a leváci. 8 zajímavostí z kočičí anatomie

    7. Rusty, 1 500 kilometrů

    V roce 1949 se zrzavý mourek Rusty dostal za 83 dní z Bostonu do Chicaga. Pravděpodobně se nechal svézt osobními a nákladními auty nebo vlakem, aby takovou vzdálenost překonal tak neuvěřitelně rychle.

    8. Gringo, 770 kilometrů

    Kocour Gringo, který patřil rodině Servozových, v prosinci 1982 zmizel z jejich domova v Lamarche-sur-Seine ve Francii. Příští červenec zjistili, že se přestěhoval do jejich letního bytu na francouzské Riviéře. Pravděpodobně utíkal před chladnou zimou, cesta mu trvala asi týden a u moře se o něho postarali sousedé.

    Spolehlivý budíček i terapeut. Známe 8 pádných důvodů, proč si pořídit kočku

    9. Muddy Water White, 725 kilometrů

    V červnu 1985 Muddy Water White vyskočil v Daytonu v Ohiu z auta, které řídila jeho majitelka Barbara Pauleová. Téměř přesně o tři roky později se vrátil do jejich společného domova v Pensylvánii. Barbara se o kocoura starala tři dny, než jí došlo, že je to její Muddy Water. Obrátila se i na místního veterináře a ten její podezření potvrdil.

    10. Murka, 645 kilometrů

    V roce 1987 se toulavé kočičky Murky ujala rodina Vladimira Donsova v Moskvě. Murka bohužel zneužila jejich pohostinnosti a sežrala všechny kanárky. Poslali ji tedy k matce pana Donsova do Voroněže, vzdálené 645 km, ale od ní za dva dny utekla. O rok později, 19. října 1989, ji našel pan Donsov na chodbě jejich činžovního domu „špinavou, hladovou, březí a bez špičky ocásku“. Tentokrát jí dovolili zůstat s nimi.

    Zdroj: Deborah Robertson – Život s kočkou není pro kočku (2008)



    Nepřehlédněte
    9.1.2025
    ZajímavostiZprávy

    Ohňostroje a vyhozené stromky