V rámci katolické církve se věří na anděly strážné, ačkoli tito nejsou obsahovým středem víry. Existenci anděla strážného potvrzuje v teologické rovině Matouš (18,10, ekumenický překlad): „Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.“
Z tohoto se dovozuje, že má každý člověk jednoho takového anděla strážného. Liturgické uctívání andělů strážných se rozšířilo v 15. a 16. století spolu s uctíváním Archanděla Michaela, který byl považován za anděla ochraňujícího církev, nemocné, obchodníky, námořníky a vojáky. Roku 1670 ustanovil papež Klement X. svátek svatých Andělů strážných pro celou církev na 2. října.
Nejznámější z archandělů Michael zvítězil nad Antikristem. Vám může pomoci v boji se vším negativním
Co o nich víme?
- Andělé jsou nebeské bytosti stvořené před Adamem a Evou. Bůh je používá jako služebníky a posly při provádění svých záměrů na nebi i na zemi a při pomoci lidem. „Zaměstnáním“ andělů je velebit Boha a jsou posly Boha, jak se o tom píše na různých místech v Bibli. Při zvěstování Panně Marii se zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne dítě, že se jí narodí Syn Boží. Dále je úkolem andělů ochraňovat lidi. Andělé také, kupodivu, měli fyzický kontakt s lidmi – se ženami pohlavně obcovali a s muži zápasili.
- Bible to na dvou místech popisuje takto: „Když se lidstvo na zemi začalo množit a rodily se jim dcery, Boží synové viděli, jak jsou lidské dcery krásné, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. (Genesis 6, 1-2)“ a „V oněch dnech a také později, se na zemi vyskytovali zrůdní obři. Boží synové totiž přicházeli k lidským dcerám a ty jim rodily. To jsou ti dávní hrdinové, ti muži slavné pověsti. (Job 6, 4)
- Andělé jsou bytosti, které jsou lidem blízké, ale jsou dokonalejší, i když nestojí tak vysoko jako Bůh. Vyskytují se v židovském a křesťanském náboženství a v islámu.
- Anděl je bezpohlavní bytost, krásná, spíše mužská a má dlouhé vlasy. Je oblečen do bílé řízy a z jeho těla vidíme jen hlavu a ruce. Na zádech má křídla, která mu umožňují létat. Jsou veliká a leckdy dosahují až k zemi. V renesanci a převážně v baroku se vyskytují andělíčkové v podobě malých chlapečků s malými křidélky (putti). Někdy je zobrazována jen hlava s křidélky.
- V křesťanství je anděl nejenom poslem Božím, ale vystupuje jako anděl strážný (angl. guardian angel, něm. Schutzengel), který ochraňuje člověka od narození až do smrti před nebezpečím, které třeba hrozí dětem při chůzi přes vratkou lávku, před spadnutím do strže, před zmijí nebo jedovatými houbami. Ochraňuje nejen osoby, ale i skupiny osob, království nebo země. Víru ve strážné anděly lze vystopovat hluboko do minulosti, až do starověku.
- První, kdo nastínil úlohu anděla strážného, byl velmi populární křesťanský teolog z 12. století Honorius z Autun. Řekl, že každé duši byl přidělen anděl strážný v tom okamžiku, kdy byla vložena do těla.
- Anděly, jako ochránce člověka, Bible popisuje takto: „Když Hospodinovi řekneš: „Jsi mé útočiště,“ Nejvyššího, když zvolíš za svůj příbytek, žádné neštěstí se ti nepřihodí, rána se vyhne tvému obydlí. Vždyť kvůli tobě pověřil anděly, na všech tvých cestách, aby tě chránili, na rukou aby tě nosili, nohu o kámen aby sis nezranil. Přes lvici i zmiji půjdeš dál, lva i baziliška pošlapáš. (Žalm 91, 9-13)
- A na jiném místě: „Bude-li však anděl při tom člověku, prostředník, jeden z tisíců, který prohlásí jeho nevinu, smiluje se nad ním a řekne: „Vysvoboď jej, Bože, ať do jámy neklesne, nalezl jsem za něj výkupné!“ (Job 33, 23-24)
- Stará dominikánská tradice nabádala každého novice svého řádu, aby svého anděla strážného pojmenoval a mohl ho tak oslovovat jménem. Tím se sblíží a jejich vztah bude přátelštější a pevnější.
- Andělé o sobě dávají vědět i v naší současnosti, a to nejen ezotericky. Operátoři radarů tak označují nevysvětlitelné signály, které čas od času spatří na obrazovkách svých přístrojů.
