Váš Čtyřlístek je nejdéle vycházející komiks v Čechách. Když jste ho před více než 50 lety začal kreslit, čekal jste takový úspěch, a že se dočkáme sedmistého vydání?
Před padesáti lety, když jsme se s mou paní Lucií vrátili z Itálie, a zavzpomínali, jak krásné a hravé jsou dětské komiksové knížky, řekli jsme si, že něco podobného zkusíme i pro české děti. Za jedno odpoledne jsme dali život čtyřem postavičkám, které dnes znají všechny děti, Fifinku, Bobíka, Myšpulína a Pinďu. A to, že s nimi prožijeme padesát let, vlastně celý život, to nikoho z nás opravdu nenapadlo. Už do prvního čísla jsem nakreslil dva další příběhy: Kouzelníka Huriáše, Kluka Svetříka a jeho strýce Kramulu… a nepřítele Čtyřlístku Zádrhele. Časem se k nám přidali další autoři, výtvarníci jako pan Born, Jelínek, Pilař a další. Tím se Čtyřlístek stal opravdovým dětským časopisem. Musím vzpomenout na první textařku paní Ljubu Štíplovou. Bez ní by Čtyřlístek nebyl Čtyřlístkem.
Mají Myšpulín, Bobík, Pinďa a Fifinka nějaké své předobrazy v živých lidech, které znáte?
Jsou to čtyři zvířátka s duší obyčejných tří kluků a jedno děvčete. Takových na ulici potkáte desítky. Zlobí, vymýšlejí klukoviny jako ostatní děti. Jenom si občas zaletí na Měsíc nebo se vypraví mezi piráty, neradi uklízejí a Fifinka má s nimi spousty práce.
Čtyřlístek před „vstupem do Pionýra“ zachránilo prý to, že Bobík je prasátko. Je to pravda? A pokud ano, můžete k tomu říct něco víc?
Každé nakladatelství má svého šéfa, a ten do všeho mluví. Šéf v nakladatelství Panorama se lekl obliby Čtyřlístku a zavolal si paní Štíplovou, aby jí vysvětlil mezinárodní situaci. Pohrozil jí, že pokud Čtyřlístek „nepůjde s dobou“, tak již nevyjde. Vysvětlení paní Štíplové, že prasátko do průvodu 1. máje nepatří, nevzal v potaz a časopis Čtyřlístek s bouchnutím pěstí do stolu zakázal: „Když ne, tak jste právě skončili.“ Naštěstí se doma před svými dětmi zmínil, jak to se Čtyřlístkem dopadlo, a jeho dvě dcerky se daly do pláče a křiku. A spolu s jeho manželkou nad ním zvítězily. Příští den v redakci změnil názor a Čtyřlístek zase mohl vycházet a do průvodu již nikdy nemusel.
Podle dětí je Čtyřlístek nejoblíbenější komiks vůbec. Proč si myslíte, že to tak je?
Čtyřlístek přišel na svět v okamžiku, kdy politické ledy začaly tát, a všichni věřili, že přijdou lepší časy. Ale zafoukal vítr ze Sibiře a Čtyřlístek přežil jen díky dětské popularitě. V současnosti pro něj píší a kreslí ti nejlepší autoři a výtvarníci a vychází již padesát jedna let.
Četli jsme opravdu více než naše děti. Jaké jsou oblíbené knihy a časopisy dnešní nejmladší generace
Čtyřlístek bydlí na skutečném místě – v Třeskoprskách (Doksech). Tady dostal i výstavní prostor ve zdejším zámku pro zřízení vlastního Muzea. Však většinu svých příběhů prožil v Krákořínském údolí, pod hradem Bezzubem a Houskou, u říčky Šuměnky a na břehu rybníka Blaťáku. Když tam zajdete do lesa na houby, možná ho tam potkáte.
V roce 2013 měl premiéru film Čtyřlístek ve službách krále a k 50. výročí komiksu byl podle vašeho námětu natočen další celovečerní film Velké dobrodružství Čtyřlístku. Jak se vám líbili vaši hrdinové na filmovém plátně?
Splnila se má dávná touha, aby Čtyřlístek „ožil“ na plátnech kin. Ale přání je jedna věc. Netušil jsem jak složitá a časově i finančně náročná je práce ve filmovém studiu. Na filmu pracují animátoři, režisér, je potřeba hudba, propagace a k tomu panuje nejistota, jestli se film bude líbit, nebo jestli bude pršet nebo bude horké léto. Film se natáčí tři roky, a to, že nakonec diváci přijali oba filmy s potleskem, je zázrak. Třeba se dočkáme oživlého Čtyřlístku i v televizních obrazovkách.
Jak se film líbil kritice?
Kritika je tu hold od toho, aby nějakou chybu našla, a to se nám stalo u prvního filmu. Ke Čtyřlístku jsme přidali postavičku sponzora a několik kritiků nám to pak vyčetlo.
Čtyřlístek ztvárnili ve dvou inscenacích také herci divadla Sklep. Viděl jste jejich představení?
Bohužel jsem inscenaci neviděl, ještě bych se dostavil a rád se zasmál. Tak snad příště!
Za krále českého komiksu je často považován Kája Saudek. Jak se vám líbí jeho tvorba a jaký jste s ním měl vztah?
Kája Saudek je výjimečný zjev v komiksové tvorbě. Škoda, že se na nás dívá už jen shůry, a doufám, že nám drží palce. Myslím, že si tam „nahoře“ prohlíží Čtyřlístek číslo 700 a usmívá se…
A co třeba Štěpán Mareš, tvůrce Zeleného Raula?
Zelený Raul žije na podhoubí všech politických přešlapů a drsně a správně je komentuje. Motivy ke svým kresbám nemusí Štěpán složitě vymýšlet, najde se jich u nás dost a dost. Jen tak houšť, Raule!
Abych nezapomněla na Rychlé šípy. Ti se dle mého názoru svou pozitivní a nevinnou náladou blíží Čtyřlístku asi nejvíc. Také jste na nich vyrůstal?
Můj starší bratr byl skaut a měl doma sebraná všechna čísla časopisu „Vpřed s Rychlými šípy“. Pořád jsem v nich listoval, až se knihy rozpadly. Ale možná, že něco z nich ve mně zůstalo a tedy i ve Čtyřlístku.
Někteří zastánci takzvané vyšší kultury nad komiksy často ohrnují nos, přestože lidé je milují. Nepotýkal jste se také někdy se zařazováním do takzvaně pokleslého žánru?
Na začátku Čtyřlístku se kritici našli, ale doba se změnila. Dnes vychází komiksové časopisy po celém světě, pořádají se výstavy, natáčí se podle nich celovečerní filmy…
Co podle vás musí dobrý komiks mít?
Musí mít začátek, vtipný děj a závěrečnou tečku.
Jak se na vaší práci projevuje současná epidemie koronaviru?
Sedím u stolu a kreslím, ruka i srdce mne bolí… Doufám, že se to brzy přežene!
Zvládáme to nebo jsme něco měli dělat jinak?
Měli jsme mít jako povinnou četbu knihu Axela Munthe „Kniha o životě a smrti“. Naši doktoři by věděli, že u nás v Evropě epidemie přicházejí a je třeba se na ně připravit.
Jste také čestný občan Prahy 4. Kde konkrétně v ní bydlíte a jak dlouho?
Bydlíme v Praze 4 už třicet let. Pamatujeme a vzpomínáme, že v naší ulici sáňkovaly děti. To ještě nebylo tolik aut a bylo více sněhu. Čtvrť Podolí by si zasloužila nové chodníky i silnice.
Co se vám ve vaší městské části líbí a naopak co nelíbí?
Praha 4 je tak velká, jako celé Budějovice. Bydlíme v klidné čtvrti, z okna vidím stromy, sem na kopec jezdí autobus, a z atelieru večer vidím celé město, i Hradčany. Co chcete víc?
Co byste si teď nejvíc přál?
Aby se lidé v této těžké době měli rádi a pomáhali si. Všem přeji krásný nový rok!
Jaroslav Němeček
Narodil se 20. února 1944 v Praze
Výtvarník a duchovní otec slavného dětského komiksu Čtyřlístek, který vychází již 51 let a který se letos dočkal sedmistého pokračování.
Jeho hrdinové se postupně ocitli na známkách České pošty, v Doksech (čtyřlístkovských Třeskoprskách) mají své Muzeum Čtyřlístku a okolo Máchova jezera vede naučná stezka Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku.
Také s nimi vznikly tři krátké filmy a dva celovečerní a jsou nejdéle vycházejícím českým komiksem.
Je ženatý 53 let a má jednoho syna.
K jeho koníčkům patří rybičky, pejsek Čiky, historie, cyklistika a lyžování.
