Křivka je přibližně stejných rozměrů jako pěnkava obecná, má však o něco větší hlavičku, vykrojený ocásek a jak již bylo uvedeno, nápadný, překřížený zobák. Její zpěv tvoří směs trylků a vrzavých i praskavých zvuků. Samečci většinou bývají cihlově červení, méně nápadné samičky jsou olivově hnědé.
Oblíbenou potravou křivek jsou zejména semena smrků. Tato na tuk velice bohatá potrava jim dodává dostatečné množství energie, což je chrání před silnými mrazy. Křivky však nepohrdnou ani jinými druhy semínek, například borovic nebo jedlí – a také různými lesními bobulemi nebo rovněž i hmyzem.
K oblíbeným semenům jehličnatých stromů se křivky dostávají pomocí svého překříženého zobáku, který jim slouží jako louskáček na ořechy. Odtud pochází rovněž i pojmenování tohoto ptáčka.
Křivky jsou velice obratné, přeskakují z větve na větev a mnohdy se v korunách jehličnanů živí i hlavičkami dolů, což společně s jejich zbarvením, zejména v případě samečků, evokuje určitou podobu s papouškem.
Díky potravě bohaté na tuk patří křivky mezi velice otužilé ptáky. Mohou hnízdit během celého roku, většinou to však bývá již v zimním období. Během mrazů neopouští samička hnízdo, aby vajíčka nevystydla. Potravu jí přináší sameček. Když se mladé křivky vylíhnou, po dobu dalších přibližně čtrnácti dnů krmí vylíhlá mláďata oba rodiče společně.
Křivka obecná je výhradně lesní pták, který obývá jehličnaté lesy v Evropě, Asii a Severní Americe. U nás ji můžeme s úspěchem hledat kupříkladu v Polabí, dolním Povltaví, Poohří, v Krušných horách, v Krkonoších, Jizerských horách, na Šumavě, v Moravskoslezských Beskydech nebo v Bílých Karpatech.
