Boj o avokádo: oslavovaná superpotravina, ale i ekologická pohroma se zločinným pozadím

Avokádo je v Česku hitem. Dopustit na něj nedají provozovatelé pražských kaváren, ale i příznivci zdravého životního stylu. Přísahají na něj mnohé hubnoucí kúry a popularita nenápadné zelené hrušky nejen u nás strmě stoupá. Dokonce tak moc, že se v Mexiku, které avokád vypěstuje suverénně nejvíc, kvůli „zelenému zlatu“ dokonce zabíjí. A ani ekologové nejsou z módní avokádové vlny zrovna nadšení, jeden avokádovník má totiž spotřebu vody jako malý les.

Avokádo má přinejmenším stejný potenciál způsobit ve společnosti stejný rozruch jako se to povedlo naposledy palmovému tuku. I když, pokud pomineme často podtržené plody v supermarketech, avokádo je na rozdíl od „palmáče“ skutečně zdravé. Obsahuje nekonečný seznam vitamínů a minerálů a všemožných lidskému tělu prospěšných vlastností.

Skoro jako máslo

Zastánci raw stravy na něj zase nedají dopustit, protože dokáže zastat funkci másla. A to nejenom obrazně. Dužina avokáda obsahuje 80 % tuku, zatímco máslo jen o dvě procenta více. V případě avokáda jde ovšem o čistě rostlinný tuk obsahující především mononasycené a nasycené mastné kyseliny.

Více čtěte ZDE:

Avokádo jako nový trend: Proč ho všichni kupují a čím je nebezpečné?

Bazén vody pro avokádovník

Odvrácenou stránkou obliby avokáda je fakt, že při jeho pěstování, se spotřebuje extrémní množství vody. V suchých oblastech Mexika nebo Chile pěstování avokád s sebou přináší velkou ekologickou zátěž. Server The Guardian spočítal, že na produkci jednoho kilogramu avokáda je zapotřebí dvou tisíc litrů vody. To je pro srovnání desetkrát víc něž je potřeba k vypěstování kilogramu rajčat. Navíc jeden avokádovník může vyplodit až sto avokád ročně. Touto rovnicí jsme už někde na spotřebě vody pro jeden celý malý les. Odčerpání takového množství vody potom pro přírodu představuje pohromu.

Exotické ovoce je ideální do salátů. Použít můžeme mango i avokádo

Avokádové výpalné

Ekologie ale není jedinou odvrácenou stránkou extrémní obliby avokáda ve světě. „Zelené zlato“ pro Mexičany představuje lákavou cestu, jak si vydělat mnohem více peněz, a tak postupně vytlačuje ostatní plodiny, například i kávu. Kvůli avokádu už padlo spousta hektarů mexických lesních porostů a zdá se, že se kácení jen tak nezastaví. Svůj podíl na tom mají i mexické drogové kartely, které se snaží na celosvětovém hladu po avokádu přiživit. Na zemědělcích v avokádových plantážích vybírají výpalné. Někteří přední výrobci dokonce proti těmto útokům zřídili polovojenské oddíly.

Bez přehánění se dá říci, že kvůli avokádu se v Mexiku rozpoutala válka. Ta argumentační zuří v mnohých internetových diskusích a některé restaurace se už začínají pyšnit tím, že vaří bez avokáda.