Jak na ně?
Osobně si myslím, že konzumace rostlinných „antiživin“ není tak velký problém. Buď je jejich přijaté množství opravdu malé a žádné velké nežádoucí efekty nezpůsobí, nebo podíl dalších zdravotně báječných látek mnohonásobně převýší eventuální
anti-vliv. Většiny antiživin se lze také snadno zbavit nebo je eliminovat díky běžným postupům přípravy potravin – máčením luštěnin s následnou vyměnou vody, máčením semen a ořechů, klíčením, fermentací. Když namočíte kromě luštěniny právě i třeba ty ořechy nebo ovesné vločky, jejich stravitelnost a vstřebatelnost živin se zvýší. Také kváskový chléb, který kyne několik hodin, je zdravější než drožďové rychlovky. A teď se podívejme na pár „antiživin“.
Lektiny
Nachází se v ovoci, zelenině, semenech, ořeších a luštěninách.
Na zvířecích modelech, kterým byly podány vysoké dávky lektinů ze syrových luštěnin, byla pozorována zvýšená střevní propustnost. Špatná příprava potravin bohatých na lektiny může vést k otravě jídlem. V reálném životě ovšem lidé konzumují dosti malé množství lektinů, navíc na syrových luštěninách si pochutnává málokdo.
Některé výzkumy naopak poukazují na to, že by lektiny mohly mít léčivé účinky, dokonce v léčbě rakoviny.
Oxaláty
Najdeme je hlavně ve špenátu, řepě, rebarboře, ale i v bramborách, luštěninách, celozrnných obilninách i v čaji. Zvýšený příjem napomáhá tvorbě ledvinových kamenů a může zhoršovat vstřebávání vápníku.
Obsah oxalátu v potravinách snížíme vhodnou přípravou jídla. Před nežádoucími účinky přemíry oxalátu nás také ochrání dostatečný příjem vápníku, ale i draslíku a hořčíku ve stravě.
Paradoxně – horší vliv na tvorbu močových kamenů měla konzumace živočišných bílkovin, naopak jejich tvorbu snižovala konzumace zeleniny a čaje.
Babo raď: nepaste se jako krávy, nelovte jako tygři, ale jezte jako lidi.
Fytoestrogeny
Najdeme je především v sóji a ve lněném a sezamovém semínku. Jejich struktura je podobná 17-β-estradiolu, což je ženský pohlavní hormon a předpokládá se, že mohou mít příznivý vliv na zmírnění příznaků menopauzy, snížení rizika kardiovaskulárních chorob, obezity, cukrovky 2. typu i některých forem rakoviny. Na druhou stranu existují i domněnky, že isoflavonoidy i jiné fytoestrgeny ze sóji mohou stimulovat růst některých nádorů prsu a dělohy – což se ale zatím nepotvrdilo.
Babo raď ještě jednou: jezte pestrou stravu a nedělejte si vrásky s tím, kolik miligramů fytoestrogenu zrovna spolknete.
Fytáty
Tyto látky také nacházíme v obilninách, luštěninách a semenech a ořeších. Mohou snížit biologickou dostupnost minerálů (železa, zinku a vápníku). Nejvíce fytátu obsahují zevní vrstvy zrna, tudíž málo zpracované, celozrnné obilniny jsou na fytáty bohatší. Množství fytátů lze snížit díky vaření, máčení, klíčení, kvašení. A vstřebatelnost minerálů při konzumaci potravin bohatých na fytáty lze zvýšit současnou konzumací potravin s vysokým obsahem vitaminu C.
Žádoucí účinky fytátů jsou antioxidační. A vypadají jako slibný nástroj při léčbě cukrovky 2. typu. Studovány jsou i pro možné účinky protizánětlivé nebo podporu imunity.
Autorský text
